„Je to emotivní, promítla mi v hlavě celá kariéra. Nechtěl jsem končit takhle, bohužel se stalo, je to sport. I když mě to hrozně mrzí a mrzet mě to bude asi napořád. Ale cítím, že se můj čas nachýlil. Teď si pár dní odpočinu a uvidíme, co dál.“
Bylo by rozhodnutí stejné, i kdyby se Slavia zachránila?
Bylo. Já jsem byl vnitřně rozhodnutý už kolem ledna. Nemám rád, když někdo oznámí konec, a pak si to rozmyslí, protože jsem si to nechal dlouho procházet hlavou. Tohle byl definitivní konec.
Jaké byly ty největší důvody?
Dával jsem si dohromady plusy a mínusy a ty mínusy převážily. Už bych se spíš trápil, než abych měl z hokeje radost. Tělo už je unavený, navíc jsem měl za poslední tři roky úrazy kolena, operaci stehna, k tomu mám problémy s plotýnkou...
Je to nejemotivnější okamžik kariéry?
Určitě. Hokej hraju nějakých třiadvacet let, když vezmu, že jsem od pěti let na ledě. Když to člověk má rád, tak ho to asi zasáhne. Mě to zasáhlo.
Sportovci říkají, že je těžké končit. Překvapilo vás, jak to na vás dolehlo?
Nečekal jsem to (tečou mu slzy). Bylo to nádherných 23 let a já tu hru miluju, ale prostě je konec. Teď je to emotivní, ale až se časem pustím do nějaké práce, tak to bude lepší.
Jste smutný, ale s kariérou můžete být spokojený, ne?
Jo, já jsem se vždycky snažil dělat maximum. Myslím, že jsem neměl špatnou kariéru. Jsem vděčný, že jsem byl zdravý. Chtěl bych poděkovat i rodičům, kteří mě jako mladýho strašně podporovali. Rodině, dětem... Děkuju všem. Prostě už to končí. (otírá si oči)
Jak se vám po dvou dnech rozležel sestup Slavie v hlavě?
Cítím, že jsem za to měl nějakou zodpovědnost. Na druhou stranu musím říct, že se celá sezona vyvíjela špatně. A i když se to v baráži nepovedlo, tak podle mě celé mužstvo nesmírně bojovalo, držel nás Dominik Furch. Bohužel to nevyšlo, musíme se s tím smířit a já doufám, že Slavia bude zase co nejdřív zpátky.
Návrat do extraligy nebude jednoduchý. Co myslíte, že sestup udělá s klubem?
Jo, viděli jsme to na Kladně: sestoupilo a nedostalo se ani přes první kolo play-off. Teď bude chvilku takové vakuum, ale věřím, že se dá dohromady schopná parta lidí, kteří Slavii padnout nenechají. A kteří ji budou chtít co nejdřív dostat nahoru.
Budete u toho i vy?
Nevím, takhle brzo po zápase je těžké cokoli říkat.
Platí alespoň, že byste chtěl dělat sportovního manažera?
Chtěl bych určitě zůstat u hokeje. Dělám ho celý život a myslím, že mu aspoň trošku rozumím. Dát bych tomu danému klubu dal to nejlepší, co můžu.
Budete se rozhodovat mezi Slavií a Plzní?
Asi jo. Ale já jsem ještě před příchodem do Slavie měl s Dědkem (Martinem Strakou) nějakou domluvu a takový trošku příslib. Sejdu se s ním a uvidíme.
