"Poslední výsledky v základní části nám dodaly velké sebevědomí," říká třicetiletý Ton.
V druhém zápase série jste měl snad šest jasných šancí, skóroval jste ale jen jednou. Proč?
Za kariéru jsem zažil mnoho takových zápasů, často jsem ani gól nedal. Psychicky mi pomůže, že jsem se trefil. Je to střelecká smůla.
Co na to spoluhráči v kabině? Dobírali si vás?
Roman Šimíček si ze mě dělal legraci, že on se dostal jenom do tří šancí, a kdyby jich měl pět jako já, tak už taky gól dá.
Vaší řadě s Markem a Tomajkem se zatím daří. Jak se vám s nimi spolupracuje?
Parádně. Trénoval jsem s nimi celou letní přípravu. Jsem rád, že si trenér představil naši spolupráci už před sezonou a dal nás dohromady.
Brankář Bříza chytá ve výborné formě. V zápasech proti Vítkovicím Spartu několikrát podržel. Je takový i na tréninku?
To ne. Není to už vyloženě mladý kluk (Břízovi je 39 let - pozn. red.). Proto asi ví, že nejdůležitější je koncentrace v zápase. Někdy se jen víc soustředí na určité hráče.
Zítra hrajete ve Vítkovicích. Jak trávíte volno před zápasem?
Včera byl lehký trénink. Odpoledne jsem strávil s rodinou. Hrál jsem s malou tenis. Dnes už odjíždíme do Vítkovic.
Myslíte, že se série do Holešovic ještě vrátí?
Byl bych rád, abychom ve Vítkovicích oba zápasy vyhráli. Musíme ale jít krok po kroku. Nedělní zápas bude důležitý. Když vyhrajeme, tak dostaneme Vítkovice dolů. Potom bychom to tam chtěli stoprocentně ukončit. Cíl je ale vyhrát jeden zápas.
Zažil jste play-off ve Finsku. Dá se srovnat s tím českým?
Pojetí zápasů, snaha a nasazení hráčů a týmů, to vše je vyrovnané. Tam jsou také plné ochozy, ale fanoušci jsou u nás bouřlivější.
Ve čtvrtek vám na konci aplaudovalo šest tisíc diváků vestoje...
Musíme fanouškům poděkovat, protože atmosféra byla skvělá, lepší než v prvním zápase. Chtěli bychom, aby jich přišlo ještě jednou tolik, ale i tak jsme opravdu vděční.
Blíží se světový šampionát. Ovlivní to výkony hokejistů v play-off?
Určitě. Mistrovství je doma a každý má chuť dostat se do reprezentace. Při filozofii trenéra Lenera, který vezme hlavně hráče z NHL, to ale bude těžké. Výkony v play-off dříve hodně trenérů přesvědčily, tak uvidíme.
Hrajete s číslem 87. Znamená to něco?
Na Kladně jsem hrál s číslem 29. Pak jsem si chtěl číslo otočit na 92. Nakonec jsem si vybral 87. Spíše by se hodilo na americký fotbal, ale mně se líbí a daří se mi v něm. Jako kluk jsem měl na fotbálek tričko, co připomínalo brazilský dres, s tímhle číslem.
