Druhý je útočníkem. Stejně jako jeho otec Luboš či děda František, a také dědův bratr Stanislav. Druhý děda, to je velký vzor nejen pro mladého Luboše. Není to nikdo jiný než Jaroslav Pouzar.
S takovými kořeny se hokejista nemůže ztratit. Oba jsou v popředí statistik extraligy mladšího dorostu mezi zadáky i útočníky a ve svém ročníku patří ke špičce v tuzemsku.
Na led se poprvé vydali společně za doprovodu otců ve třech letech.
Moc si to už nepamatují. "Hrávali spolu, tak se asi domluvili," soudí Luboš Rob junior o rodičích.
Zato si pamatuje, jak mu bruslení tak do páté třídy nešlo. Chodíval na lekce ke Kamile Hansové a v sedmé třídě už soupeře nechával za sebou.
"Jezdil jsem hodně na kolečkových bruslích a to mi taky pomohlo," podotkl. Ztrátu smazal.
Minulou sezonu se v Praze hrálo neoficiální mistrovství světa týmů do 15 let. Češi ve čtvrtfinále prohrávali 4:5 s Rusy. Do konce chybělo 20 vteřin, když Luboš Rob vyrovnal na 5:5. "Nakonec jsme prohráli na nájezdy," povzdechl si.
Za celým projektem je obrovská legenda NHL Gordie Howe. Další turnaj má být v této sezoně ve Finsku. "Snad pojedu. Budu se snažit," ujistil útočník. V sedmé třídě v žákovské lize nasázel kolem 90 branek.
Za nějakých 30 zápasů.
"Asi jsem pořád padal," smál se Jonáš Ťoupal svým začátkům na bruslích. Určitě má stejně od té doby ve svém osobním erbu hokejku.
Hraje na levou ruku a jako bek je raději na levé straně. Ale nevybírá si. A rád se pustí do ofenzívy, byť víc chtěl být obráncem. "V útoku jsem to taky zkoušel, ale na beku mi to šlo líp," vybavil si.
Dobrý bruslař s potřebnou rozehrávkou. Už si také zahrál dva zápasy za starší dorost. Mezi soupeři až o tři roky staršími. "Docela se mi to líbilo," podotkl. "I když je hra o dost rychlejší." Dostal puk a už musel mít jasno, co provede. "Není skoro čas něco udělat." Ví, že jiné to nebude.
Hokej musí mít hodně rád. Zábava pro mladé ho nesvádí. Počítá s tím, že hokej bude hrát i při dalším studiu. "Ten mě láká víc," ujistil.
Oficiálně se reprezentuje od 16 let, kdy už se hrají pravá mistrovství světa. Oba by se v příští sezoně měli v národním týmu objevit. A pak jsou další cíle. Od postupu v reprezentaci až po profesionální hokej.
Každý ví, kde se hraje ten nejlepší.
"Chtěl bych hokej umět jako táta," přeje si Jonáš Ťoupal. To by bohatě stačilo.
"Obdivuju mýho dědu. Vyhrál tři Stanley Cupy," připomněl Jaroslava Pouzara Luboš Rob. "Nebylo by špatné hrát jako on." Talent prokazují oba. A také už dědí přezdívky.
S takovými kořeny se hokejista nemůže ztratit. Oba jsou v popředí statistik extraligy mladšího dorostu mezi zadáky i útočníky a ve svém ročníku patří ke špičce v tuzemsku.
Na led se poprvé vydali společně za doprovodu otců ve třech letech.
Moc si to už nepamatují. "Hrávali spolu, tak se asi domluvili," soudí Luboš Rob junior o rodičích.
Zato si pamatuje, jak mu bruslení tak do páté třídy nešlo. Chodíval na lekce ke Kamile Hansové a v sedmé třídě už soupeře nechával za sebou.
"Jezdil jsem hodně na kolečkových bruslích a to mi taky pomohlo," podotkl. Ztrátu smazal.
Minulou sezonu se v Praze hrálo neoficiální mistrovství světa týmů do 15 let. Češi ve čtvrtfinále prohrávali 4:5 s Rusy. Do konce chybělo 20 vteřin, když Luboš Rob vyrovnal na 5:5. "Nakonec jsme prohráli na nájezdy," povzdechl si.
Za celým projektem je obrovská legenda NHL Gordie Howe. Další turnaj má být v této sezoně ve Finsku. "Snad pojedu. Budu se snažit," ujistil útočník. V sedmé třídě v žákovské lize nasázel kolem 90 branek.
Za nějakých 30 zápasů.
"Asi jsem pořád padal," smál se Jonáš Ťoupal svým začátkům na bruslích. Určitě má stejně od té doby ve svém osobním erbu hokejku.
Hraje na levou ruku a jako bek je raději na levé straně. Ale nevybírá si. A rád se pustí do ofenzívy, byť víc chtěl být obráncem. "V útoku jsem to taky zkoušel, ale na beku mi to šlo líp," vybavil si.
Dobrý bruslař s potřebnou rozehrávkou. Už si také zahrál dva zápasy za starší dorost. Mezi soupeři až o tři roky staršími. "Docela se mi to líbilo," podotkl. "I když je hra o dost rychlejší." Dostal puk a už musel mít jasno, co provede. "Není skoro čas něco udělat." Ví, že jiné to nebude.
Hokej musí mít hodně rád. Zábava pro mladé ho nesvádí. Počítá s tím, že hokej bude hrát i při dalším studiu. "Ten mě láká víc," ujistil.
Oficiálně se reprezentuje od 16 let, kdy už se hrají pravá mistrovství světa. Oba by se v příští sezoně měli v národním týmu objevit. A pak jsou další cíle. Od postupu v reprezentaci až po profesionální hokej.
Každý ví, kde se hraje ten nejlepší.
"Chtěl bych hokej umět jako táta," přeje si Jonáš Ťoupal. To by bohatě stačilo.
"Obdivuju mýho dědu. Vyhrál tři Stanley Cupy," připomněl Jaroslava Pouzara Luboš Rob. "Nebylo by špatné hrát jako on." Talent prokazují oba. A také už dědí přezdívky.
