"Bez práce a obětavosti se hokej hrát nedá. Před takovými diváky, jaké v Brně máme, snad ani nejde neskočit do rány. A kdo to udělá, ten se mnou bude mít problémy," říká jednapadesátiletý kouč. Kometa pod jeho vedením proniká v extraligové tabulce do končin, které dobrých patnáct let nepoznala. Před pátečním duelem v Plzni je šestá nejlepší.
Čekal jste takový start, nebo je páté místo nad vaše očekávání?
Na to páté místo nás dostalo poslední vítězství v Pardubicích, ale tabulka je hrozně vyrovnaná. Já tomu říkám víkendový náskok, to znamená, že po dvou víkendových zápasech může být všechno jinak. Proto to nijak nepřeceňuju. Ale samozřejmě jsme hrozně rádi, že tam jsme. Po hrozném zápase s Karlovými Vary (0:7) jsme se dali znovu dohromady a nastartovali jsme se.
Odpovídá současná pozice síle týmu, nebo je to spíš chvilková záležitost?
To se všechno uvidí kolem Vánoc. Myslím si, že naše mužstvo je silné, a jsem rád, že můžeme improvizovat s některými hráči, nejvíc s Kamilem Brabencem a Ondrou Veselým. Chceme i nadále sbírat body tak, abychom hráli aspoň předkolo play-off, jak jsme si vytyčili.
Někteří fanoušci by rádi Kometu viděli i výš, ale vy jste v prohlášeních raději opatrný, že?
Jednoznačně. Prohlášeními nikdy nikdo nic neuhrál, hokej se hraje na ledě mezi mantinely.
Je pro vás dobrým znamením, že se tým vypořádal i se zraněním tahouna Jiřího Dopity?
To ukazuje sílu mančaftu. Navíc nešlo jen o Jirku, zraněných hráčů bylo víc a někteří se do toho teprve dostávají, jako třeba Roman Erat. Ten sice zatím nedává góly, ale už dostává ten svůj bruslařský šmrnc a góly určitě přijdou. Jirka Dopita nastoupí už v pátek (tedy dnes – pozn. red.), ale i on se do toho nejdřív bude muset dostat.
Mluvíme o povedeném vstupu do sezony, ale úplně první dva zápasy tým prohrál. Víte proč?
Po příchodech posil se začalo psát, jak Kometa bude hrát finále a že play-off je úplně jednoznačné. Hned jsem si říkal, že by bylo třeba být opatrnější, protože se může stát cokoliv a vždycky je těžší dostávat tým nahoru než být nahoře a spadnout někam do středu. A taky se to ukázalo. Začali jsme hrát tak, že se nemůže nic stát, a nerozhodné zápasy jsme svou laxností nedostali ani do prodloužení.
Dejte nám svůj hlas v anketě Křišťálová lupa. Hlasujte ZDE
Takže hráči byli příliš bezstarostní?
Čtete rádi idnes.cz?
Myslím si, že jo, nehráli jsme s takovou pokorou jako loni. Nechci to pořád srovnávat s loňskou sezonou, ale věci, které se nám povedly, si musíme pamatovat a to nejlepší z nich si vzít. To nám na začátku chybělo: ten strach z výsledku nebo vědomí, že nám doma s Třincem stačí bod. Až po prvních dvou prohrách jsme najednou začali mít strach, vyříkali jsme si to a třetí zápas s Litvínovem už se zvládnul.
Když říkáte, že je potřeba si vzít z loňské sezony to nejlepší, máte na mysli hlavně herní poctivost?
Jistě, bez toho to nejde, to je základ pro každé mužstvo. Některá nám utekla tím, že jim vycházely přesilovky, zatímco nám nešly. To už jsou takové malé úlomky, které dohromady dají celkový výkon. Ale vždycky platí: jeden za všechny, všichni za jednoho. Tak to v hokeji chodí a kdo tomu nevěří, tak se mu to stejně nakonec ukáže.
Máte nějaké heslo nebo motto, které hráčům zdůrazňujete?
My si zdůrazňujeme pár věcí pořád dokola, někdy nám připadá, že je to až zbytečné. Když jsem byl 
hráč, tak jsem taky nikdy neměl rád, když se nějaká věc pořád opakovala. Ale ono je to hrozně důležité. Jestli je hráč kvalitní a udělal by tu věc, i kdybychom mu to neopakovali, tak je to jen plus. A jestli si hráč říká, že je to zbytečné omílat, ale pak tu věc na ledě neudělá, tak si ověříme, že to zkrátka důležité je a musíme to říkat furt.
Co tedy hráčům opakujete?
Hrát týmově a obětavě, pomáhat obráncům a brankáři, snažit se neprohrát souboj, připravovat prostor pro další lajnu a tak dál. To jsou základní věci v každém kolektivním sportu. Kvalita hráčů v mužstvu je ohodnocena nějakou odměnou, ale když přijde pětka na led, tak musí hrát všichni stejně. Kvalita dražšího hráče je v tom, že když to perfektně odbrání, což je základ, je pak schopný ještě dát gól. My máme v týmu precizní bojovníky, na které jsem hrozně hrdý a bez nichž bychom nemohli hrát. Takový hráč se ale třeba na góly hrozně nadře a dá jich málo, proto jsou tu další, kteří by ty góly měli dát.
Co když hráč neplní to, o čemž jste nyní mluvil?
Nejdřív přijde fáze vysvětlování a ukazování, že to takhle a takhle opravdu nejde hrát, protože z toho vznikla šance proti nám. My to s Láďou (asistentem Lubinou – pozn. red.) hráčům na videu ukazujeme pořád. Pak už přijde důrazné varování, a když se to pořád nezmění, tak nemá smysl, aby takový hráč zůstal. Hráči v Brně ale loni předvedli, jací jsou bojovníci, a to nejde zapomenout. Letos už si na to v některých 
zápasech vzpomněli a i je pak těší, když se vyhraje 2:1 nebo 1:0. Protože ví, že to vydřeli.
Někomu se ale může zdát, že je to vydřené až moc, že by Kometa mohla střílet víc gólů...
Kdybychom si nevytvořili gólovky, tak by to bylo špatné. Ale my jsme si šance vypracovali, jen jsme pak selhali v zakončení. A v tom nejde selhávat donekonečna. Hráči, kteří góly dávat umí, je nakonec dávat budou. Tedy pokud budoumít šance. Bez nich by to bylo špatné, ale v takové situaci nejsme.
Takže nesouhlasíte s tím, že hrajete příliš defenzivní hokej?
To v žádném případě. Defenzivně jsme hráli poslední zápas v Pardubicích, ale třeba předtím v Budějovicích jsme měli spoustu šancí. Pro mě je důležité, že dokážeme soupeře přehrát, donutit ho k chybám a vytvořit si gólovky. Pokud to tak bude pokračovat, tak hráči začnou dávat góly.
