Dvaatřicetiletý univerzální forvard se vrátil z půlročního hostování v ruském týmu Lada Togliatti, kde se kvůli zlomené ruce příliš neprosadil. Na soupisce klubu byli čtyři cizinci, přičemž podle pravidel ruské ligy smějí nastoupit jen tři.
„A tak jsem občas seděl na tribuně,“ pronesl Bělohlav. „Navíc nás trenér nutil hrát defenzivně na jedna nula a vytýkal nám každou chybu.“
Bez potíží snášel tvrdou ruskou přípravu, neseděla mu však ubíjející soustředění na „bázi“, jež ho odtrhovala od rodiny. „Jsem rád, že se ozvala Sparta,“ řekl.
Sparťanské vedení zvládlo hektické vyřizování, aby Bělohlav mohl naskočit už v páteční ligové partii proti Liberci. Nejprve bylo třeba vyžádat svolení od ruského svazu a pak ještě podpis českého sekretáře Jindřicha Micky, který je s juniorskou reprezentací v Kanadě.
Prostřednictvím faxu se včera okolo poledního povedlo vše zajistit. Bělohlav večer nastoupil s číslem 17 na dresu, zatím bez jmenovky. Teprve mu ji budou muset vyrobit.
Na pravém křídle třetí formace vedle Lešky a Havelky nezaznamenal při vítězství 4:3 žádný bod. Nepředvedl ani svou pohotovou ránu příklepem. Ovšem výbušným pohybem byl mužstvu platný zejména v oslabení. Hadamczik ho do něj posílal takřka vždy jako prvního.
Na otázku, jak se mu po čase v české lize hrálo, odpověděl stroze: „Dobře!“
