Trenér libereckých hokejistů Filip Pešán je teď na roztrhání. Po zisku mistrovského titulu už staví tým pro další rok a současně řeší lukrativní nabídku z Ruska.
„Nabídky mám, ale zůstanu v Liberci ještě další rok, protože bych chtěl potvrdit správnost naší cesty,“ říká 38letý kouč. „Nechci utíkat za lepšími penězi jinam. Navíc jsem uzavíral víceleté smlouvy s hráči, kterým jsem naznačil několikaletou vizi, a můj odchod by se s tím neslučoval.“
Když vloni získat titul Litvínov, jeho trenér Rulík říkal, že by šel nejradši trénovat farmářský tým do nižší soutěže, protože nechce zažít mistrovskou kocovinu - která pak na Litvínov skutečně přišla. Nebojíte se jí také?
O mistrovské kocovině nechci radši mluvit, abych něco nezakřikl. Ale myslím si, že celý tým je nastavený na dobrý pracovní režim a hráči se po etapě odpočinku vrátí zpátky do práce. Tým je natolik zkušený a natěšený na další sezonu, že se s tím snad popereme.
Do jaké míry se vám podaří zlatou partu udržet pohromadě? Neoslabí ji odchody?
To není lehká otázka, protože někteří kluci mají nabídky, bojují o mistrovství světa a případná nominace by velmi výrazně zvýšila jejich šanci říct si o zahraniční angažmá. Důležité pro mě je, že v týmu zůstanou brankář Jánko Lašák a útočník Branko Radivojevič, se kterými jsme se dohodli na pokračování. Spoustě hráčů smlouvy běží normálně dál. Kostru týmu stoprocentně udržíme.
A kolik hráčů by mohlo naopak přijít?
Uvidíme. Ve hře jsou tři čtyři hráči, kteří by mohli z týmu odejít a za ně by museli přijít jiní.
Vloni v létě jste změnil spoustu věcí od letní přípravy až po povinné nošení obleků. Nesetkalo se to s odporem?
Šlo to celkem hladce, protože jádro týmu tvoří hráči, kteří prošli zámořím i vyspělou hokejovou Evropou, a ti na podobné věci byli zvyklí. Tím se všechno rozběhlo.
Filip PešánTrenér hokejových mistrů, 38 let Většinu hráčské kariéry prožil jako útočník v nižších soutěžích, na kontě má jen dva extraligové starty za Liberec. Trenérskou kariéru zahájil v sezoně 2005/2006, kdy působil u mládeže. Poté v rámci postgraduálního studia na pražské FTVS strávil rok na trenérské stáži v Kanadě. Zlom v jeho kariéře nastal v roce 2009, kdy po odvolání Dušana Gregora dostal poprvé šanci u A-týmu Bílých Tygrů a ve 30 letech se stal nejmladším koučem extraligové historie. V dalších třech letech působil jako asistent Jiřího Kalouse. Sezonu 2012/13 začal jako asistent Mariana Jelínka, ale v listopadu se znovu posunul do role hlavního trenéra. Po třech měsících ho na tomto postu nahradil Pavel Hynek a Pešán zamířil jako hlavní kouč do prvoligových Benátek. Na konci extraligového ročníku 2014/2015 byl po nečekaném odstoupení Rostislava Čady znovu jmenován do funkce hlavního trenéra Bílých Tygrů. Před touto sezonou byl ve funkci potvrzen a navíc se stal také sportovním ředitelem Liberce, který hned dovedl k titulu. |
Součástí vašeho úspěchu byla i revoluce v kondiční přípravě pod vedením kouče Aleše Pařeze. Teď už ale ostatní týmy vědí, že to funguje. Nebojíte se, že vás okopírují a přijdete o konkurenční výhodu?
Spoustu věcí jsme v Liberci zaváděli už s tím, že chceme posunout český hokej dál. Doufám, že se nám podařilo ukázat jinou cestu hokejového týmu a s tím, že ostatní půjdou naší cestou, v Liberci počítáme. Je to pro nás motivace hledat a aplikovat jiné věci, které nás posunou zase o kus dál.
Jaká byla podle vás největší herní zbraň Liberce?
Vyrovnanost týmu. Jak na pozici brankářů, tak v obraně, kde jsme měli sedm fantastických beků, kteří letos hráli úžasný hokej. A v útoku jsme měli čtyři vyrovnané pětky. Velkým důkazem toho jsou dva góly Jardy Vlacha ze čtvrté řady, které nám pomohly vyhrát finále.
Ve finále zaujal váš obránce Ševc svými slovními útoky na sparťanského kouče Jandače. Byla to jedna z věcí, které vám pomohly vyhrát psychologickou válku?
Určitě ano. Z mého pohledu to byla věc za hranou, ale ve finále se používají různé zbraně. Sparťanským hráčům i trenérovi se Martin Ševc každopádně dostal pod kůži.
Dá se vyzdvihnout jedna věc, která vás posunula k titulu? Kondiční příprava, podrobné statistiky, videa?
Jsem stoprocentně přesvědčen, že je to jeden velký kolotoč věcí, které jedna bez druhé nemůžou fungovat a dohromady tvoří nějaký servis hráčům. Kdyby kterákoliv z nich nebyla, uškodilo by nám to. Spoustu dalších věcí však ještě nevíme a hledáme je dál.
Třeba trenéra dovedností, o němž jste se před nedávnem zmínil?
Přesně tak. Jedna z věcí, se kterou jsem nebyl spokojen, byla individuální práce s hráči. Činím kroky k tomu, aby ani v téhle části naší práce podobné rezervy nebyly.
Jste nejen trenér, ale současně i sportovní ředitel klubu. Jak těžké je nenosit si práci domů?
Trenér možná na stadionu nemusí být celý den, ale stadion má celý den v hlavě. To je věc, se kterou jsem se naučil žít. Člověk večer usíná a přemýšlí, že hraje druhý den na Spartě. Nejnáročnější je tahle spojená funkce právě v tomhle období, kdy člověk místo aby vypnul a užíval si oslavy, v únavě řeší hned další sezonu. Což normální trenér nedělá. Ten slaví a těší se na to, jak mu manažer postaví tým.
Takže na oslavy nebyl čas?
Ale to zas ano. Byl byl špatnou součástí týmu, kdybych neslavil. Titul je velkým důvodem k oslavám. Ale současně hned od první chvíle po zisku titulu skládám farmu v Benátkách i liberecký A-tým. Teď je to hodně náročné, ale v sezoně pak už věci běží samy a rozdíl tak dramatický není.
Ještě k oslavám. Překvapilo mě, že když hráči v noci po triumfu předstoupili v aréně před fanoušky, byli ve slušném stavu.
Ihned po vítězství se něco trošku popilo, ale únava je tak veliká, že člověk do sebe ani moc alkoholu nedostane. Hráči k tomu přistoupili výborně jako k celé sezoně. Nestal se žádný trapas nebo nepatřičnost. I to ukazuje kvalitu tohoto týmu.
Díky skvělé liberecké sezoně jste si udělal velké jméno. Nechystáte odchod z Liberce?
Nabídky mám, ale zůstanu v Liberci ještě další rok, protože bych chtěl potvrdit správnost naší cesty. Nechci utíkat za lepšími penězi jinam. Navíc jsem uzavíral víceleté smlouvy s hráči, kterým jsem naznačil několikaletou vizi a můj odchod by se s tím neslučoval. Na druhou stranu vedu nějaká jednání o případných možnostech jiného angažmá, takže člověk nikdy neví. Ale teď žiju tím, že zůstanu v Liberci.
Odešel byste jen do zahraničí?
Určitě, jinam do Česka bych nešel. V současné chvíli jednám s jedním ruským klubem. Veškeré věci konzultuju s majitelem klubu a pokud by se jemu můj odchod z nějakého důvodu zamlouval, tak bych to zvážil. Ale pokud bude chtít, abych zůstal, tak zůstanu.
Tak raketovou kariéru jste asi nečekal, když jste před rokem dostal příležitost vést liberecký A-tým...
To máte pravdu. Je to neskutečný obrat, ale musím říct, že s kolegy z realizačního týmu jsme předtím odváděli dobrou práci už na farmě v Benátkách. Šlo jen o to, jestli se úspěch dostaví brzo nebo bude muset mít majitel klubu trpělivost. Jsem samozřejmě rád, že to vyšlo takhle extrémně brzy. Ale troufnu si říct, že naše práce by jednou ovoce přinesla.
