„Za ten první gól jsem rád a navíc, že to bylo z nájezdu, protože ty nejsou lehké,“ usmál se jedenadvacetiletý útočník. „Ale bylo to na začátku třetiny, takže led byl dobrý.“
Všiml jste si, že soupeř na trestné střílení střídal brankáře?
Všiml. Ale na Spartě jsem Janusovi dal stejný gól. Ale nevím, jestli to hrálo nějakou roli, jestli to věděl.
Takže to byla stejná akce?
Zhruba jo. Akorát tam to bylo ze hry. Většinou dělám to samé. Mám to natrénované. Mám i více způsobů, ale to se tentokrát nabídlo.
Po domácích zápasech vedete v sérii 2:0. V čem je síla Sparty?
Oni hrají skoro stejně jako my, hodně bruslí, hodně dohrávají souboje, je to fyzický hokej. Sobotní výsledek 6:2 dění na ledě zkresluje. Byl to hodně těžký zápas, což se potvrdilo v neděli.
Váš trenér Kalous před sérii se Spartou upozorňoval, že si musíte dávat pozor na přesilovky Sparty. V sobotu jich hosté hráli pět, v neděli čtyři. Je těžké udržet disciplínu a nenechat se vylučovat?
Vyloučení většinou vyplyne ze hry, když uděláte nějaký blbý faul. Na to nás trenéři upozorňují, abychom se toho vyvarovali. A snažíme se o to. Když je však někdo ve vyložené šanci a faulem zabráníte gólu, tak vám nikdo hlavu neutrhne.
V prvním utkání bylo deset rvaček, ve druhém pět. Není to moc, byť jde o postup do finále?
V sobotu to možná pramenilo z toho výsledku, že hosté byli frustrovaní, protože dlouho nemohli dát gól. A když ho dali, rozhodčí jim ho neuznali. My jsme ale čekali, že když povedeme, tak soupeři půjdou do rvaček ještě více. Tím nás nepřekvapili.
Je důležité ukázat v takových situacích sílu? Nevyhýbat se bitkám a soubojům?
Samozřejmě. Řekli jsme si, že budeme bojovat jeden za druhého. Když se strhne rvačka dva na jednoho, sjedou se tam všichni a budeme se navzájem chránit.
