V hokejovém Brně ho nemůžou vystát protihráči ani fanoušci. Před nadcházejí čtvrtfinálovou srážkou se však snaží kapitán PSG Zlín Petr Čajánek vášně tlumit. „Pro nás je to jeden z nejbližších soupeřů. Kometa má pokaždé vyprodaný zimák, takže zápasy mají parádní atmosféru. Pro nás je to svátek hokeje,“ říká vůdce obhájců titulu.
Jakmile se v Brně dozvěděli, že půjdou na Zlín, přiznali, že se vás budou snažit vyprovokovat. Jste na to připravený?
Myslím, že to bylo špatně vyložené slovíčko. (úsměv)
Ale minulost ukazuje, že to na vás zkouší. Stačí vzpomenout tři roky starý duel v Brně, kdy na vás naháněl po ledě Koreis.
Je to dávná historie. K hokeji to patří. Každý hráč má nějakou roli na ledě a snaží se ji plnit.
I diváci Komety jsou na vás vysazení. Vnímáte to?
Až přestanou nadávat, můžu skončit. (úsměv)
Po čtvrtém finálovém duelu v Rondu vás přitom před halou obklopili a prosili o podpis. Není to trochu zvláštní, když vás předtím uráželi?
Co se stane na ledě, to tam také zůstává. U fanoušků je to stejné, i když se najdou i výjimky.
Lístky budou ve Zlíně v předprodeji příští čtvrtekDo startu čtvrtfinálové série mezi hokejisty Zlína a Brna zbývá ještě šest dnů, do prvního utkání na Zimním stadionu Luďka Čajky o další čtyři dny více. Fanoušci mistrů už ale ví, kolik je budou stát vstupenky na dva domácí duely a kdy je mohou získat. Klub zahájí předprodej na nedělní (15.30) a pondělní utkání (18.20) ve čtvrtek 12. března ve 12 hodin v pokladnách stadionu. Otevřeny budou do 17 hodin. Počet lístků na osobu je omezený na dva na každý zápas. Cena na stání je 200 korun, na sezení od 250 do 550 korun. Permanentky zůstávají v platnosti na celé play-off. „Hrozně rád hraji před vyprodaným stadionem a Kometa ho má každé utkání. I nám v letošní sezoně hodně pomohlo, že lidé chodili v takovém počtu, i když jsme byli dole. Za to jim patří dík,“ zve kapitán Zlína Petr Čajánek fanoušky do hlediště. |
Po roce narazíte v play-off na synovce Jana Káňu. Prý vám přeje poslední dva zápasy v Brně. Ptal jste se ho, jak to myslel?
Nebyli jsme spolu na pivu, ale my se stejně o hokeji zase tolik nebavíme. Těší se na čtvrtfinále, má co dokazovat a proti Zlínu má vždycky velkou motivaci. Užije si to.
Poskočil herně za rok?
Viděl jsem ho ve čtyřech zápasech, takže bych byl strašně neobjektivní. Zase si vybojoval jinou pozici v mužstvu, než měl předtím. Ale pořád je na začátku, musí makat. Jako u každého mladšího hráče se u něho projevuje kolísání formy. Pokud však bude dál pracovat, má před sebou nadějnou budoucnost.
Váš loňský parťák z útoku Antonín Honejsek dal po návratu z Finska přednost Kometě. Nezklamal vás?
S Tondou jsem v té době komunikoval, měl svoje důvody. Přestupy jsou v hokeji běžnou praxí a jeho kořením. Hráč ožije, přinese mu to něco nového. Pro fanoušky je to zpestření. Tonda odvedl ve Zlíně kus práce a rozhodl se, že půjde dál. To je jeho právo. Líbí se mi, že když někdo chce jít, tak to doopravdy udělá. Nesedí doma za pecí a nečeká, co bude.
Znamená to, že s vámi odchod do Brna konzultoval?
To ne. Bavili jsme se, co se děje, že se vrací z Finska.
Místo Honejska máte v útoku Jakuba Svobodu, vašeho loňského finálového soupeře. Je to velký rozdíl?
Moc srovnávat to nejde. Oba jsou hodně rychlí, ale typově úplně jiní hráči.
Musel jste se Svobodovi hodně přizpůsobit? Puk vám moc nepůjčuje.
Snažím se, abych mu připravil šance, aby mohl být produktivní a plnil roli, pro kterou sem přišel, aby dával góly.
Hrál jste s lepším bruslařem?
Musel bych pátrat hodně v paměti. Tonda Honejsek byl také hodně rychlý, i když na to nevypadal. U něho jste nevěděli, že bruslí, a zjistili jste to až dva kroky za ním. To samé Mira Blaťák (bývalý obránce Zlína). Zdálo se, že nejede, a dal vám na kolečku třicet metrů. Každý má jiný styl bruslení a Kuba je hodně dynamický. Přinesl nový impulz, nový vítr a stal se součástí obrození týmu, stejně jako Petr Hromada (brankář Vsetína), Říča (Říčka) a Šťáva (Šťastný).
Cítíte ve městě euforii?
Lidé se na hokej těší, ale euforie to ještě není. Možná se nadechují, že jsme se vyhnuli boji o život dole.
Jak jste prožíval nejhorší doby, kdy jste se půlku sezony plácali na posledním místě? Jiný veterán Petr Leška chtěl skončit.
Teď už můžu říct, že to byla dobrá zkušenost a poučné. Nebylo mi fajn. Ale nebylo tak, že bych litoval, že jsem hrál.
Nosil jste si hokejové starosti domů?
To je otázka pro moji rodinu. Náš život se ale motá kolem hokeje a nikdo mu neunikne.
Zlínský útočník Petr Čajánek v šanci před brněnským gólmanem Markem Čiliakem.
Byla to vaše nejtěžší sezona v kariéře?
Byla těžká, ale nejtěžší? Člověk rychle zapomene, co bylo. Nejde o život. Samozřejmě bych nerad hrál baráž.
Nebudete v play-off vyšťavení po stíhačce?
Je jasné, že se to na mužstvu může projevit. Ale máme více než týden, abychom se otřepali. Začíná nová soutěž, od nuly. Nejsem odborník a nedokážu říct, co se bude dít.
Zpátky ke čtvrtfinále s Brnem. Jeho hráči se sami pasovali do role favorita. Asi se nezlobíte, že?
Před sezonou očekávali titul, chtějí za ním jít, což je u každého mužstva stejné. Nám bohužel sezona nevyšla tak dobře jako jim. Měli jsme jiné starosti, Brno se z nich dostalo podstatně dříve a mělo parádní sezonu. Začínají doma, jsou na koni. A když se podíváte na soupisku Brna, kde jsou kluci, kteří hrají extraligu dvacet let, tak se nemůžeme srovnávat.
Loni jste odrážel otázky na konec kariéry. Takže znovu. Je tohle definitivně vaše poslední sezona?
Soustředím se na nejbližší zápasy a brzy se všechno dozvíte.
Po trénincích si teď hodně přidáváte. Cítíte, že potřebujete ještě přidat?
Nechce se mi domů. (úsměv)
Pilujete buly, dokonce jste trénoval brankáře...
Baví mě být na ledě. Myslím, že klukům můžu něco předat.
Teď jste svoje úsilí ještě zintenzivnil. Je to náznak toho, že šancí už moc nebude?
Kdybyste chodili na tréninky každý rok, přišlo by vám to stejné. Někdy dělám něco navíc před tréninkem, někdy po něm. Věci se mění podle chuti a nálady.
Po letech kralování Petra Lešky jste vyhrál kanadské bodování mužstva po základní části. Potěšilo vás to?
Nevím, jak dlouho Lešoun ve Zlíně vyhrával produktivitu, ale hraje ve výborné formě. Je to jako s jinými statistikami. Jestli dáte třicet branek, je to zajímavé pro diváky, pro samotného hráče, ale pro mužstvo to není rozhodující číslo.
Do Klubu hokejových střelců vám schází pět zásahů. Víte to?
Vím, že pár gólů mi chybí. Ale pokud se tam dostanu já, měli by tuhle soutěž zrušit. (smích)
