"Je to super. Paráda," raduje se z úspěchu dvaadvacetiletý Erik Hrňa, který do extraligy naskočil v sezoně 2006 až 2007 ještě jako hráč Vsetína.
Stihl jen několik utkání, než Vsetín kvůli ekonomickým problémům zmizel z extraligy. "To jsem hrál poslední rok za juniorku, ale už jsem měl povolené střídavé starty v Třinci. Tím vlastně začal můj příchod sem."
A teď máte titul.
Jsme moc rád, že jsem mohl být v týmu, který měl takovou sílu a dotáhl to až na úplný vrchol. Je to bomba, že už tak mladý jsem dostal příležitost a mohl jsme hrát i v play-off.
Bylo pro vás těžké vybojovat si místo v tak nabitém třineckém kádru?
To bylo. Točili jsme se čtvrtá, pátá lajna. Když se povedla třetí, tak to bylo super. A hlavně mě těší, že jsem si zahrál i ve finále.
A v tom posledním finálovém duelu jste Vítkovicím vstřelil i gól.
No, to je výborné, je to nepopsatelný pocit. Postupně si uvědomuji, čeho jsme vlastně dosáhli.
Měli jste v kádru hodně hvězd, ale působili jste jako tým. To byla vaše největší síla?
Ano, opravdu jsme byli jeden tým. Nebyli jsme jeden dva tři hráči, ale výborný kolektiv. A právě tím jsme to dotáhli až k titulu.
Kdo ze soupeřů vám dal v sezoně nejvíce zabrat?
V základní části určitě Vítkovice, v play-off nás nejvíce potrápila Slavia. Vždyť jsme s ní prohrávali už 1:3 na zápasy, ale semkli jsme se a řekli si, že jim to nedáme jen tak zadarmo. A povedlo se nám sérii otočit a vyhrát celou extraligu.
Vy jste začínal ve Vsetíně. Pamatujete si na jejich šest titulů?
Pamatuji. Když hráli na špici, tak jsem byl ještě malý. Vím, že měli pět titulů v řadě. Byl jsem ještě prcek, ale chodíval jsem se dívat na hráče, kteří tam byli.
Tak asi začala vaše cesta k třineckému titulu, ne?
Asi ano. (smích) Tam jsem to odkoukal a teď jsem tady.
Měl jste ve Vsetíně nějakého oblíbence?
Bylo tam mnoho špičkových hráčů, chodili tam kluci z NHL. Vlastně jako v této sezoně u nás v Třinci. Vsetín měl hodně šikovných hráčů, ať už Pateru, Procházku, Dopitu, abych na někoho nezapomněl. Strašně moc jich bylo.
