Dlouhovlasý a v play-off pořádně zarostlý hokejový veterán dvakrát triumfoval s Jihlavou, jednou ve slovenském Zvolenu. A čtyřikrát slavil se Vsetínem, který dřív vedl jako kapitán.
Svůj první vsetínský titul dobyl právě proti Zlínu, dokonce dal rozhodující gól v prodloužení klíčového finále. Vzpomínáte, jak se puk zastavil v kaluži za zlínskou brankou a Vlach ho zasunul za čáru? Právě ze Vsetína před dvěma lety přišel do Zlína, týmu největšího rivala. I tady, v klubu svého srdce, se však dočkal titulu.
Patří k osobnostem týmu. Vyniká ladným bruslením, i když na ledě už tolik nezáří. Ani v kabině se už víc neprojevuje, přesto zastupoval zraněného kapitána Okála. Jenže jedenačtyřicetiletý útočník se umí ukázat v důležitých okamžicích. Nevzdává se.
V semifinále se zranil při střetu s plzeňským útočníkem Matějovským, na obličeji měl krvavou ránu, ale hned hrál znovu. Ve finálové sérii dal první gól ve třetím zápasu a pokřtil střelecky Sazka Arénu. „Nic to pro mě neznamená, důležitější je vítězství,“ říkal v moderní pražské hale.
Včera pomohl definitivně pojistit titul Zlínu. Místo aby do prázdné branky střílel sám, přenechal puk Balaštíkovi. Přitom ho maminka a sestra po zranění přemlouvaly, ať s hokejem skončí. Jako už několikrát předtím. Místo toho Vlach znovu slaví.
 Zlínský útočník Rostislav Vlach (vpravo) slaví svůj osmý mistrovský titul |
