Po nepříjemné zkušenosti z brněnské Komety se poučil. Když se na jaře vedení Hradce nemělo k prodloužení smlouvy s Vladimírem Kýhosem, tak se 60letý kouč sbalil a kývl na nabídku silného Třince.
„Nechtěl jsem být podruhé za hlupáka,“ vysvětluje svérázný kouč. Ten v dosavadním ročníku hokejové extraligy vytvořil z kabiny plné osobností dobře fungující tým.
A vy tak musíte být spokojený.
Jsem. O Třinci se pořád mluví, že je nejbohatší klub. Nesouhlasím. Další týmy jsou na tom podobně. Jen dřívější politika nebyla dobrá, když se kupovala všechna velká jména. Pan Moder (šéf klubu) postavil perfektní stadion s nejlepším zázemím. Znám se s Pavlem Markem (generální ředitel) a náš pohled na hokej je podobný, proto to funguje.
Jak těžké je ukočírovat hvězdy a vytvořit z nich fungující tým?
Je jednodušší to poskládat v týmu, kde máte pár kvalitních hráčů a zbytek bojovníků. Ti vědí, že jejich místo je ve třetí až čtvrté lajně a nebrblají. Tady všichni mohou hrát v první lajně, ale pochopili, že se musí podřídit týmu. Svůj prostor dostanou, ale musí bojovat za tým.
Fanoušci třineckých hokejistů
Bylo těžké jim to vysvětlit?
Záleží individuálně na každém hráči. Jsou jedinci, kteří by to třeba nevzali. Zatím to klape. Každý vidí, že to přijali ostatní, a tak neremcají. Mně přijde úsměvné, když si přečtu, že Jirka Hudler v reprezentaci nepatří do třetí či čtvrté lajny. Proč by tam nepatřil? Když budu mít kvalitní čtyři lajny, tak je to výhoda. My to tak máme a dáváme prostor všem. Výsledky přehluší hráčovo ego.
V Třinci bylo v létě živo. Jaké slovo jste měl v odchodech a příchodech hráčů?
Měl, ale zásadní faktor byla minulá sezona, která nevyšla. To se promítlo i na ekonomické stránce. Byla to samozřejmě i věc výkonnosti. Jen mě mrzí, že nezůstal Radoslav Tybor. Znám ho, trénoval jsem ho. Vím, že je to kvalitní hráč. Ten kluk by nám ještě dokázal pomoci.
Proč jste vlastně po sezoně skončil v Hradci?
Chtěl jsem tam zůstat. Než jsem přišel, ten tým byl na něco zvyklý. A když chcete zavést něco nového, tak to vždycky chvíli trvá. Výsledky byly jako na přeskáčku. Přišel jsem, vyhráli jsme šest utkání, a pak prohra, výhra. Poskočili jsme ze sedmého místa na třetí až čtvrté. Pak jsme ztratili dvě utkání a já se na hráče nakrknul a řekl jim, že to takhle nejde. Pochopili to, přes víkend jsme porazili suverénní Liberec a v neděli Spartu. Kabina se semkla a najednou se v pondělí otevřely dveře a tam trenér Sýkora. Pochopitelně to nebylo příjemné. Ač mě ujišťovali, že přichází jako konzultant, tak to člověka zaskočí.
Co jste si pomyslel?
V tu chvíli jsem se rozhodoval, jestli hned neskončím. Ptal jsem se a říkal jim, že jestli mi nevěří, ať si nechají pouze Vencu Sýkoru.
Kdo je Vladimír KýhosProfil Bývalý útočník a dnes trenér Třince. Většinu hráčské kariéry strávil v Litvínově, hrál i za Plzeň a rovněž ve Finsku. Reprezentoval na olympiádě 1984 v Sarajevu.Jako trenér působil v Litvínově, Chomutově, s nímž se marně pokoušel postoupit z první ligy. V sezoně 2007/08 přesídlil do Brna a mužstvo vedl i zkraje sezony po návratu do extraligy. Přes Tábor se vrátil do Litvínova a po krátké štaci ve Varech přišel v závěru sezony 2012/13 zpět do Brna. S Kometou vybojoval stříbrnou a bronzovou medaili. V minulé sezoně působil v Hradci, kde po vyřazení ve čtvrtfinále skončil. |
Nejspíš věřili, protože jste neskončil.
Když jsem přišel, tak mi bylo řečeno, stejně jako mému předchůdci, že semifinále je cíl. Já jim po zkušenosti z Brna naznačil, že bych chtěl vědět do konce února, jestli se mnou počítají dál. Řekli mi, že manažer má pověření se mnou projednat prodloužení smlouvy. Před play-off mi to ale bylo blbé řešit, tak jsme to nechali po sezoně. Bral jsem to jako bernou minci. Byl jsem tam spokojený. Vypadnutí s Boleslaví bylo zklamání pro všechny. Já si pak přečetl, že se teprve bude řešit moje setrvání, přitom jsem s tím počítal.
A vy už jste pak nechtěl čekat?
Nemohl jsem. Klidně jsem mohl nakonec zůstat bez práce. Byl jsem ve spojení s Pavlem Markem z Třince. Jarda Kudrna, kterého jmenovali v Hradci Králové manažerem, pak o mě měl zájem, ale já mu řekl, že už jedu do Třince a bude záležet, jak to tam dopadne.
Nakonec jste podepsal a Třinec pod vámi šlape.
O kvalitě Třince jsem věděl. Vždy hrál o špičku, kromě minulé sezony. Nikdo vám samozřejmě nezaručí, že se něco takhle povede. Už ta příprava nasvědčovala, že bychom měli hrát nahoře.
Necítíte se někdy jako trochu nedoceněný či nepochopený kouč, ač máte za sebou výsledky?
To bude asi mou povahou. Od začátku mám na hokej stejný pohled a myslím, že je dobrý. Jenže mě naučil táta vždycky mluvit pravdu a já si za ní někdy až zbytečně stojím a jsem neoblomný, tvrdohlavej mezek. Asi mi to občas uškodilo. Ne všichni majitelé a manažeři to dokázali překousnout. Navykli si mluvit do hokeje. Ale pokud jste majitel, přece to neznamená, že rozumíte hokeji. Rozhodovat o věcech na ledě má trenér a sportovní manažer. Majitel umí jiné věci.
S nimi jste se několikrát dostal do konfliktu, že?
Právě. Vary jsem vytáhl, ale byly tam neshody s manažerem. V Litvínově jsme se dostali z předposledního místa do čtvrtfinále, ale pak jsem skončil, protože tam byl manažer Bubla a začala žabomyší válka. Manažer má vliv na určité hráče, a pokud pak netáhnou všichni za jeden provaz, tak to na ledě nefunguje.
Odchod z Brna jste asi také nečekal. Tým získal bronzovou medaili, ale vám nebyla překvapivě prodloužena smlouva. Teď je navíc Kometa váš největší konkurent v lize a majitel klubu Libor Zábranský stojí na střídačce. Berete to osobně?
Jsou to pikantní duely. Je to boj. Ale není to jen o tom, že na jedné straně je Kýhos a na druhé Zábranský. Má to náboj, můj rozchod nebyl úplně normální. Přitom já byl v Brně spokojený. Kabina byla jedna rodina. Fungovalo to. Mé rodině se tam líbilo. Fanoušci stáli za námi. Ten vztah s nimi byl skvělý. Mám tam plno přátel a pořád tam rád jezdím. Hodně lidí mi říká, že můj odchod je stále mrzí.
Ve finále jste byl dvakrát. Tak se teď zasněte: do třetice to s Třincem klapne?
Mě to hrozně mrzelo s tím Brnem. Byla to obrovská šance. My nebyli horší. Každý zápas jsme Zlín přestříleli. Po Spartě jsme měli vymlácenou sestavu, přesto jsme nehráli špatně. Kašík byl ale proti, měl famózní formu. Naši gólmani navíc neměli dobré finále. I s Hradcem jsem si věřil, ale pak nám nevyšly několikrát nájezdy. Sport je v tomhle krutý a krásný zároveň. Uvidíme v této sezoně.
