Na Slavii by měl ve čtvrtek podepsat smlouvu na tuto a na příští sezonu a s mužstvem poprvé trénovat. „Ale to si musím teprve s Vláďou Růžičkou domluvit, přiletěl jsem před hodinou a teprve jsem se vrátil domů,“ usmál se Vlasák.
O Kazani, s jejímž vedením se nerozešel v dobrém, nechce příliš hovořit. „Musím čekat, až mi podepíší transfer kartu, abych mohl hrát. Není vhodná doba, abych řekl něco od plic. Ale byl to pro mě očistec. Strávil jsem dva dobré roky v Omsku a to, co mě potkalo v Kazani, jsem nečekal.“
Teď ale myslí na příjemnější věci. Po šesti letech v zahraničí se rozhodl pro návrat domů. „V Rusku jsem byl dva roky bez rodiny, navíc se nám narodil malý, takže návrat domů přivítám,“ říká trojnásobný mistr světa, který během zahraničních angažmá hrál ve Finsku, ve Švýcarsku, v Rusku a snažil se prosadit i v zámoří.
Slavia nebyla jedinou nabídkou, kterou Vlasák měl. „Volal mi Martin Ručinský a ptal se, jestli bych neměl zájem hrát za Litvínov. Byl jsem rád za projevený zájem, ale řekl jsem mu, že se rozhodnu podle nabídky. Bydlím v Praze, proto jsem šel do Slavie,“ zdůvodnil své rozhodnutí. Českou extraligu hrál naposledy právě v litvínovském dresu, do Slavie se vrací po jedenácti letech.
Co říká na dosavadní výkony Slavie? „I loni neměli do extraligy dobrý vstup, ale věřím, že je Slavie týmem s nejvyššími ambicemi. I proto jsem se pro ni nakonec rozhodl,“ tvrdí útočník, který domácí soutěž ze zahraničí bedlivě sledoval. „Po každém kole jsem se koukal na internetu, jak kdo hrál,“ poznamenal.
Neví ještě, zda nastoupí už v pátečním kole. „Ale spíš ne, musí se dořešit transfer a hlavně: chybí mi zápasový rytmus. Herní pauzu jsem měl v Rusku docela dlouhou a sám jsem zvědavý, jak to bude v prvních zápasech vypadat. Ale do hokeje mám obrovskou chuť,“ dodal.
