"Liga má ještě pětadvacet zápasů. Je těžké říct, jestli jsme se ze srabu vyhrabali. Ale aspoň jsme si ukázali směr, který by nás mohl vytáhnout," řekl kapitán Josef Zajíc.
Jak se bojuje v kabině se skleslostí po čtyřech prohraných zápasech?
Těžko. Něco si říkáme, ale teď to ukažte na ledě. Vytáhnout strach z očí, to je nejhorší. Musí se to přeprat, překřičet. Ale nenadávat si. Držet pohromadě.
Co bylo proti Budějovicím proti posledním zápasům jinak?
Jestli myslíte, že jsme zapnuli až na poslední zápas, tak to v žádném případě. Předtím jsme hráli špatně, ale makali jsme taky. Tentokrát jsme se po inkasovaném gólu nezlomili a bojovali. Vycházelo nám to. Hokej je krásnej v tom, že jsou v něm i průšvihy i štěstí.
Velkou vzpruhou byl gól na 1:1 po 23 vteřinách druhé třetiny, že?
Samozřejmě.
A váš gól na 2:1? Zlomil zápas?
Ne. Rozhodující bylo, že jsme většinu druhé třetiny tlačili. Gól byl spíš vyvrcholením toho tlaku.
Znovu jste v zápase ztratili dva hráče, Gardoně a Libora Procházku.
To už je skoro směšné. Je štěstí, že nám Ústí půjčuje kluky. A ti makají. Patří jim za to od nás dík.
Obránce Procházka by snad mohl v sobotu na Slavii hrát. Ve druhé čtvrtině ligy jste byli první, kdo dokázal pražský tým zdolat. Co teď?
Taktika se bude řešit zítra, ale nemůžeme nic měnit. Jsme na cestě dolů a snažíme se to zastavit. Náš úkol je hrát každý zápas na doraz. A potřebujeme štěstí, aby nám tam padaly góly z přesilovek.
