"Pár vteřin jsem nic neviděl, což bylo po ráně i logické. Na střídačce jsem už viděl na půl oka a na ošetřovně už na celé," popisoval Koukal děsivé okamžiky, než byl sanitkou odvezen do nemocnice. "Naštěstí zranění není vážné," oddechl si.
Měl jste po zásahu hokejkou velký strach o oko?
Bál jsem se. Když se vám přihodí něco takového jako mně před dvěma lety s Leošem Čermákem, dáváte si na oči ještě větší pozor. Hned jsem si na to vzpomněl. Cestou na střídačku jsem si myslel, že je to hodně špatné. Naštěstí jsem pak začal vidět.
Nastoupíte v dnešním domácím utkání?
Určitě nebudu hrát. Už lékař na očním oddělení v budějovické nemocnici mi říkal, že musím mít minimálně 48 hodin klid. Musím počkat, oko není v optimálním stavu. Když se ohnu, cítím v něm tlak. Zítra půjdu na další kontrolu a podle ní se uvidí.
Takže doufáte, že si už v semifinále nezahrajete?
Přesně tak (úsměv). Doufám, že to dneska zvládnou, abych nemusel spekulovat, zda budu hrát v pátek. Jeden vynechaný zápas není nic oproti vážnému zranění oka. Jsem strašně rád, že na něj vidím. To je pro mě důležité. Ale samozřejmě mě potěšilo, že kluci v pondělí udrželi dobře rozjetý zápas.
Utkání hodně poznamenal špatný výkon rozhodčích Jebavého s Turčanem. Cítil jste, že to na ledě hodně jiskří?
Dokud jsem hrál, tak to byl normální zápas v play-off. Jen se mi nelíbilo, že diváci po každém verdiktu, který se jim nezamlouval, zaházeli led odpadky. Stává se to i jinde, ale ne každé dvě minuty jako v Budějovicích. Ať si lidi klidně řvou, jak chtějí, ale ať nic neházejí na led. Rozhodčí něco přehlédne při úklidu, pak pojede hráč k mantinelu, v plné jízdě šlápne na papírek nebo minci a stane se vážné zranění. To se mi nelíbilo, když jsem viděl záběry v televizi.
V nemocnici jste sledoval zbytek utkání v televizi?
Na očním oddělení ji měli, něco jsem viděl. Byl tam se mnou i vedoucí mužstva Šťastný. Když mě vyšetřovali, tak mi říkal informace. Poprvé přiběhl, když to bylo 3:2. Tak jsem mu říkal, že s tím za mnou nemá chodit, protože budu jen nervózní. Za tři minuty přišel znovu, když dal Sejk gól na 4:2. Za tuhle zprávu jsem ho pochválil (úsměv).
Určitě jste musel v tu chvíli dostávat i hodně zpráv na mobil, že?
Přišlo jich dost. Jakmile to bylo možné, volal jsem své přítelkyni, která byla na zimáku. Bohužel měla vybitý mobil a navíc v televizi vše popsali tak, že mi vydloubli oko. Proto jsem měl asi deset zmeškaných hovorů od mámy. Z nemocnice, když jsem čekal na rentgen, jsem ji volal a uklidňoval jsem ji.
Nepochybně byla hodně nervózní, vždyť to byl váš druhý úraz v sezoně v obličeji. Zranění jste si už odvezl z Plzně.
Bylo to už potřetí. Nejdříve jsem dostal od litvínovského Honzy Bendy ránu na levé oko u nás v Pardubicích. Za tři čtyři dny přišla Plzeň a teď tohle. Bylo to však nezaviněné. Mucha nahazoval puk a já jsem jel proti němu. Viděl jsem, jak mi míří hokejka do obličeje. Reflexivně jsem se zaklonil a bohužel jsem čepeli spíše pomohl, aby se dostala až k oku.
Nepřipadáte si už jako otloukánek?
Už jsem kvůli tomu změnil helmu. Dával jsem jí za vinu první dvě zranění, protože mi neseděla moc dobře. Vyměnil jsem bauerku za jofu, která lépe drží na hlavě. V Plzni mně totiž obránce přitlačil hlavu k ledu. Přilba mi nezůstala na hlavě a o plexisklo jsem si rozrazil obočí. Tehdy jsem měl oko mnohem víc nateklé. Ještě den po tom jsem nic neviděl. Teď vypadám jako fešák (smích).
Přemýšlíte o možnosti vzít si na další zápas celoobličejový kryt?
Zatím nevím. Ale určitě nebudu riskovat za každou cenu. Ani kdyby se jednalo o sedmý zápas nebo finále. Nebudu blbnout. Jde o oko. Pokud se nebudu cítit v pořádku nebo nebudu mít svolení o lékařů, hrát nebudu.
Nevkrade se do vašeho podvědomí i obava, až půjdete na led?
To ne. Už tři dny po zranění v Plzni jsem hrál. Strach bych neměl mít.
|
Pardubice jsou krok od finále. Rozhodnou dnes? Ještě jeden krok. Jedno vítězství. A jsou ve finále. "Pochopitelně chceme rozhodnout už doma," netajil se asistent trenéra Pavel Rohlík. Pardubičtí hokejisté mají postupový "mečbol". V semifinále proti Českým Budějovicím vedou 3:1 a dnes mají možnost sérii uzavřít. Na svém ledě hrají od 17.00 hodin páté utkání. "Po zkušenosti proti Znojmu hráči vědí, že ani za stavu 3:0 nejde nic podceňovat. Trumfy jsou na naší straně, máme psychickou výhodu. Chceme k zápasu přistoupit tak, jako by byl poslední, a sérii doma uzavřít," prohlásil Rohlík. Nadosah k postupu se Moeller přiblížil v pondělním duelu na jihu Čech. V jiskřivé bitvě udržel nervy na uzdě a vyhrál 5:2. "Trpělivou prací po celou sezonu jsme se dostali k tomu, že jsou hráči psychicky odolní. Na rozdíl od soupeře udrželi nervy na uzdě. I díky tomu jsme vyhráli," řekl Rohlík. "Psychika může určitě rozhodnout i dnes." Dá se očekávat, že i na pardubickém ledě se strhne velký boj. Vždyť Jihočechům jde už o všechno. "Soupeř má skvělý tým a určitě bude hrát nadoraz. Je před námi opravdu náročný zápas. Bude to těžká bitva," souhlasil Rohlík. "Nesmíme se snažit hrát líbivý hokej. Je potřeba hrát účelně a věřit tomu, že zase vstřelíme první gól. Znojmo pro nás bylo poučením," dodal útočník Jan Kolář. A pochopitelně si zachovat chladnou hlavu. "Chceme soupeře porazit hokejem," pronesl Rohlík. "Když se na ledě neděje bramboračka, máme hokejově navrch. Musíme si hledět svého, hrát takticky a trpělivě." Do dnešního utkání půjde pardubický tým bez útočníka Petra Koukala, jenž si v minulém duelu poranil oko. "Sestavu uděláme až dnes. U Petra se ještě uvidí, ale nikdo další by neměl chybět," řekl Rohlík. |
