"Byl to celkem důležitý gól," řekl Zohorna o trefě ve vlastním oslabení, jíž tři a půl minuty před koncem stanovil skóre na 4:2. "Bylo pár minut do konce a je lepší vést o dva góly než o jeden. Pak už jsme se uklidnili a mohli to dohrát relativně v pohodě," dodal pardubický útočník, jenž ke gólu navíc přidal i dvě asistence.
Nebyl jste překvapený, jak snadno jste se do toho úniku v oslabení dostal?
Byl. Liberecký bek udělal při jejich přesilovce chybu na modré. Já vypíchl puk, snažil jsem se ujet a v té šanci mě trošku seknul. Pak jsem viděl, že nám rozhodčí nechávají výhodu, protože se puk odrazil ke mně, takže jsem hned nahrál do další šance. A nakonec se to odrazilo ke mně znovu.
Liberecký gólman Vošvrda tou dobou ještě nebyl zpátky v brance...
Viděl jsem prázdnou branku, tak jsem hned vystřelil. Měl jsem i trochu štěstí, protože jsem mířil doprostřed a on už tam skoro byl zpátky.
Více o 2. zápase |
Nedělní semifinále bylo proti prvnímu zápasu hodně drsné. Čekal jste to?
Už první třetina byla hodně vyhecovaná, hodně se to řezalo. Byly tam šarvátky, fauly, bylo to ostré. Pak se to trochu uklidnilo, ale myslím, že série bude taková, hodně o bojovnosti. O štěstí, o tom, kdo víc půjde do brány a prosadí se tam.
Čím to, že v sobotu to byl proti neděli takový "večerní čajíček"?
Já si hlavně myslím, že první zápas jsme nehráli moc dobře. V tom druhém hrál Liberec líp než v sobotu, kdy nás přitom porazil. Takže si myslím, že kdybychom v sobotu hráli pořádně do obrany, mohlo to dopadnout jinak. Ale nedá se nic dělat, je to jedna jedna.
Bylo to v kabině před zápasem téma, že musíte přitvrdit?
Řekli jsme si, že do toho musíme jít naplno, snažit se je dohrávat. Myslím, že se jim to moc nelíbilo, z toho plynuly ty šarvátky.
V zápase byla k vidění spousta brejků, šancí, střídajících se akcí... Nepřipadá vám tenhle hokej na play-off až moc otevřený?
Je to možné. Ale oba týmy tak hrají. Liberec má ofenzivní obránce, kteří rádi útočí, to k tomu přispívá. My jich takových taky pár máme. Oba mančafty jsou na tom dobře bruslařsky, je to hodně nahoru dolů. Takové zápasy hrajeme s Libercem i v sezoně.
Bude to stejné na menším hřišti pod Ještědem?
Já myslím, že se to tam bude víc řezat. Bude víc soubojů, bude to o střelbě, o bojovnosti a o štěstí.
Trenéři se vám snaží vštěpovat disciplínu. Dá se tím směrem naštelovat psychika v tak vypjatém zápase?
Nejde o střety, ale o zbytečné fauly. To musí každý sám vědět, že když nechá protihráčům metr dva, tak ho pak třeba bude muset zaháknout. Toho se musíme vyvarovat, protože pak nám to bere sílu a dostáváme góly v oslabení.
Ve druhém utkání jste se dostali pod kůži liberecké hvězdě Petru Nedvědovi, který byl často vyloučený, dostal i "desítku" a nehrál v obvyklém klidu. Byl to záměr?
Žádný hráč nemá rád, když se hodně dohrává. Když se mu věnuje větší pozornost, takové to drobné osekávání a dohrávání. Když byl na ledě, dávali jsme si na něj větší pozor. Myslím, že tentokrát jsme ho bránili dobře.
Vy jste měli s pár dalšími hráči působit především jako obranáři právě na Nedvědovu lajnu. Berete to jako znak vaší dobré práce, že mu takhle ujely nervy?
Myslím, že ve druhém zápase už byl trošku nervózní, vyprovokovaný. Jak dostal těch deset minut, vrátil se na led a hned udělal další faul, dvakrát tam dohrál loktem nahoru. Musí na něj být tlak. Když po něm půjdeme, tak to nevydrží.
