Všechny tyhle znalosti teď využívá u hokejistů Slavie. "Ze srandy říkám, že je to moje experimentální políčko," říká Jandová.
Slaví na něm úspěchy, však má u gólmana Adama Svobody schované vděčné políbení ruky. Její hlavní náplň práce?
"Přípravu mají ve všech týmech zhruba stejnou. Ale obecně se zapomíná na regenerační prvky. Nebo se jich nevyužívá celá škála. Spoustu jsem se toho naučila v Asii od svého mistra. Věnuju se relaxačně-meditačním technikám. Je to trochu čarování," líčí Jandová.
Do jejího kouzlení patří třeba dýchací cviky. Do detailů se však Jandová nepouští, zachovává si "výrobní tajemství".
"Zavádím do tréninku prvky z tai-či. Mají vliv na dorovnání různých disbalancí," říká. Asijské techniky využívá i jinak. "Umím daleko lépe uvolnit klouby, než se to běžně dělá v západním tělocviku."
Zprvu se v týmu setkávala s nevěřícnými pohledy. "Koukali na mě jako na exota. Ale postupem času k sobě nacházíme cestu. Kluci mají čuch, nejsou hloupí. Někdo o nich říká, že nemají šanci vymyslet něco jiného než hokej, ale to není pravda."
Tai-či pod jejím vedením si slávisté vyzkoušeli už loni v letní přípravě. Na tu nadcházející dostala Jandová pozvání znovu. "Asie učí využívat rezervy, nenadřít se a bojovat chytře, s co nejmenším úsilím dosahovat výsledků," míní Jandová, jež na hokej chodí s mladší dcerou.
Ale nejen tím slávistům pomáhá. Studuje i masmediální komunikaci, takže hráčům dává rady, jak mluvit do médií. "Ale to bude spíš součást letní přípravy. Sportovci by si obecně měli dávat pozor na pusu, protože na sebe prozrazují příliš."
Vymyslela týmu i bojový pokřik. "Zjistila jsem, že nemají roztleskávačku. Snažím se dělat dobrou náladu, která je teď zásadní. Mohu využít svou komediantskou činnost."
Vždyť ledová hra s pukem od ní podle Jandové nemá daleko. "Hokej je divadlo. Oboje je obrovská dřina, kde bez pokory nikdy nikdo ještě nic nedokázal."
Jen jednoho se hokejisté od ní ještě nedočkali: "Myslím, že mě v životě neslyšeli zpívat."
