Prodám 49 procent ze svého klubu, požaduji půl miliardy dolarů.
Tak zní nabídka Barrowaye.
Dobře přitom ví, že Arizona Coyotes nemají takovou hodnotu. Ani jako celá organizace, natož 49procentní podíl.
Jenže Barroway potřebuje peníze na splácení dluhů, které se u Coyotes vyšplhaly k 300 milionům dolarů, a tak přemýšlí jinak. Hledá investora, díky němuž umoří závazky. Současné i budoucí. A zároveň silného partnera, který by případně mohl převzít kontrolu nad klubem.
Barroway si už dávno musel uvědomit, na jak tenký led se vydal, když se se loni stal stoprocentním vlastníkem Arizony. Ostatně Mike Ozanian z časopisu Forbes to tehdy glosoval následovně: „Je to nejvíce riskantní krok, který si za poslední dobu vybavím.“
Přestěhovat se nesmí
Majitel Coyotes není v lehké pozici. Ví, že nemůže svou organizaci přestěhovat. Přes vedení NHL by to neprošlo. Zároveň má ale pěstovat profesionální hokej v místech, kde kromě kaktusů nic neroste.
Vyprahlá arizonská poušť jednoduše není ideální místo pro ledový sport. Návštěvy v aréně Gila River Arena pravidelně patří k těm nejslabším. A platilo to i v dobách, kdy Arizona hrála výborně a bojovala o finále Stanley Cupu.
Jistě, Vegas Golden Knights či kluby z Kalifornie ukázali, že i na jihu USA může profesionální hokej úspěšně fungovat, jenže každá lokalita není stejná.
Na bídné situaci Coyotes se nepochybně podepsaly manažerské chyby. V minulosti jich bylo napácháno nespočet. Jenže s tím Barroway nic nezmůže. Nepláče nad rozlitým mlékem a hledá řešení.
Trik s Hossou
Třeba generální manažer John Chayka mu pomáhá se šetřením dolarů, co to jde. Do klubu nedávno přivedl Mariána Hossu, či spíše jen jeho kontrakt. Hossa za Coyotes nikdy nenastoupí, ale jeho vysoká smlouva se hodí k překonání platové podlahy.
Generální manažer John Chayka se smaží šetřit klubové dolary co to dá.
Barroway z kasy vydá jen 200 tisíc dolarů a z platového stropu ukrojí 5,275 milionu. Skvělý kauf. Ale také důkaz, jak nezdravá je ekonomika Arizony. Vždyť si podobně vypomáhá rok co rok místo toho, aby mohla skutečně zaplatit aktivní hokejisty.
Barroway se při prodeji Coyotes odráží se od faktu, že ve Vegas zaplatili vstupní poplatek do NHL ve výši půl miliardy dolarů.
A věří, že najde někoho, kdo bude mít takovou touhu po klubu ze zámořské soutěže, že zaplatí stejnou sumu (navzdory tomu, že Forbes odhaduje hodnotu Coyotes na 300 milionů).
Kde se takový zájemce najde?
Sovětskij sport hned přišel s úvahou, zda by si klub nemohl pořídit některý z ruských byznysmenů. Po vzoru Michalja Prochorova, jenž si před časem kupil New Jersey Nets - a přestěhoval je do Brooklynu, kde hrají jako Brooklyn Nets.
Jde jen o nápad. Barroway ale i za pouhé spekulace a medializaci jeho situace musí být rád. Kupce potřebuje najít co nejdříve.
Kdo se stane jeho Tomem Dundonem?
Dundon v lednu odkoupil za 420 milionů dolarů 61procentní podíl v podobně zadlužené Carolině. Ani Hurricanes nedokáží na tribuny přivábit diváky, herně se jim dlouhodobě nedaří.
Teď věří, že přichází lepší časy i díky Martinu Nečasovi s Andrejem Svečnikovem, dvěma velkým talentům. V Carolině se začíná blýskat na lepší časy.
V Arizoně zatím to samé říct nemohou.
