Když se třetí zápas předkola mezi Spartou a Libercem chýlil ke konci, domácí kotel i přes nepříznivý stav 1:4 vyvolával Výborného jméno.
Loučil se s legendou. Mužem, který symbolizuje vítěznou éru pražského celku.
„Na střídačku si už nestoupnu,“ potvrdil posléze sám kouč před novináři svůj odchod do výslužby. „Vracel jsem se jen kvůli Spartě. Bohužel se to nepovedlo,“ zhodnotil svůj poslední pokus o mistrovskou jízdu.
Historie se neopakovala. To, co dokázal před lety, tedy vzkříšení odepsaného týmu a následné dobytí titulu, tentokrát nevyšlo. „Věřil jsem tomu, jinak bych do toho nešel,“ podotkl Výborný s vlahým pohledem.
Zklamání nesl těžko. Však se po pár minutách hloučku žurnalistů omluvil: „Chlapi, díky moc. Už mě ale nechte, jdu si to vybrečet do kabiny.“
Pane Výborný, jak hodnotíte třetí utkání s Libercem?
Nemůžeme hráčům nic vytknout. Hrozně jsme tady chtěli hrát i v sobotu, ale bohužel z přesilovek nedáme gól, to je těžké. Pak inkasujeme gól se štěstím. Jak se říká, připravenému štěstí přeje, a to nás letos nepotkalo. Je to smutek, protože jsem věřil, že se zvedneme. Věřím, že se Sparta z toho poučí a zase bude dobrá. Tohle určitě není příčka, kde by chtěla být. Přestože je liga vyrovnaná, Sparta by měla být výš.
Věřil jste, že napotřetí už Liberec porazíte?
Věřil jsem, že vyhrajeme 1:0, že dáme gól ve třetí třetině. Byli jsme aktivní, měli šance. Ale Liberec dá góly z přesilovek a my ne. Jsou tam nejlepší hráči, které máme, ale neprostřelíme to. To byl kámen úrazu, protože jsme mohli jít do vedení. Byli jsme minimálně vyrovnaným soupeřem. V předkole jsme narazili na jednoho z nejsilnějších soupeřů, který byl v posledních deseti zápasech základní části nejlepším týmem extraligy. Je třeba sportovně přiznat, že Liberec byl lepší.
Sparťanský krachPřehledně |
Kde se rodil neúspěch Sparty v této sezoně?
Nechci říkat neúspěch. Věřili jsme, že se dostaneme do předkola, pár bodů chybělo na šestku. Vy, kdo jste na naše zápasy chodili celou sezonu, jste dobře viděli, jak to bylo. Kdykoliv jsme vedli 2:0, tak jsem podvědomě věděli, že to soupeř srovná, půjde se do prodloužení a nezvládneme to. Mužstva, která mají sebedůvěru, taková utkání zvládají a získávají v nich body. Třeba Hradec Králové takhle jede celou sezonu. V momentech, kdy už to v sezoně vypadalo, že už se nám začíná dařit, vyhráli jsme třeba tři utkání v řadě, tak nás další zápas zase posadil. Někdy to byla velká frustrace.
Předkolo je nepochybně pro Spartu málo.
Před týdnem jsme tu slavili desítku, ale vlastně to bylo na Spartu takové smutné slavení. Myslím si, že na pět nejlepších týmů v extralize jsme neměli, ale mohli jsme být výš.
Jak dlouho se budete srovnávat s tímto zklamáním?
To já nevím, tohle si ponesu do hrobu. Sparta čeká na titul, investuje do hráčů velké peníze, ale pořád se nedaří zase ligu vyhrát. Je to smutné. Když jsem přišel v listopadu, hrozně jsem tomu věřil, jinak bych se do toho nepouštěl. Někteří mě od toho zrazovali, ale já jsem sparťan a chtěl jsem pomoct.
Je to největší zklamání vaší trenérské kariéry?
Co vám na to mám říct... Jsem zklamaný, chtěl jsem vyhrát pro skvělé sparťanské fanoušky, přál jsem si, abychom pro ně mohli hrát i v sobotu. Byl jsem zklamaný, když jsem ze Sparty odcházel minule, taky jsem šel s brekem. Už jsem nechtěl trénovat, ale nakonec jsem byl moc rád, že jsem ještě pokračoval v Budějovicích. Jsem zklamaný, ale takový je život. Pro mě je to poslední trenérské zklamání, na střídačku si už nestoupnu. Vrátil jsem se kvůli Spartě, bohužel to nevyšlo.
Myslíte si, že rychlý gól na začátku třetí třetiny, který Spartu srazil, byl takovou ilustrací celé sezony? Často jste bývali lepším týmem, ale nakonec jste padli.
Může být, samozřejmě. Ale byla spousta zápasů, ve kterých jsme nebyli lepší. Kluci se každopádně v poslední době snažili, ať proti Olomouci nebo třeba se Zlínem. I tak jsme ale pořád ztráceli body, za posledních deset utkání jich napočítáte třeba deset. A hned by to bylo jiné, byli bychom v šestce a dostali bychom hratelnějšího soupeře než Liberec. Ten v aktuální formě podle mě půjde vysoko.
Proč sparťanští tahouni v tomto ročníku netáhli jako obvykle?
Nemám na to vysvětlení. I když... prostě zestárli, třeba Jarda Hlinka. Havran (Petr Vrána) se na začátku sezony zranil, léčil se, pak se do toho dlouho dostával. I od těchto hráčů se čekalo, že Sparta bude díky nim hrát v pohodě a nebude muset řešit každý zápas. Když jsem Spartu v minulosti na dálku sledoval z Mladé Boleslavi, tak nemusela mít strach, když prohrála třeba dvakrát za sebou. Bylo jasné, že potřetí už neprohraje. Ale to letos neplatilo, každé utkání jsme hráli nadoraz a rvali jsme to, jak jsme mohli. Potřebovali jsme každý bod. Myslím si, že hráči nejsou na něco takového ve Spartě zvyklí. Je to pro ně psychicky těžké a z toho pak vznikal křečovitý obraz naší hry. Nebylo to jen o tom, že se nedařilo dvěma našim lídrům.
