K vítězství vás nasměroval i druhý Jágrův gól v přesilovce pět na tři, během níž jste si vzal oddechový čas. Co vás to v 25. minutě zápasu napadlo?
Cítil jsem, že se v tu chvíli může zápas zlomit. Time-out si přece můžete vzít v kterékoli minutě. Bylo to brzo, ale ukázalo se, že to bylo správné rozhodnutí. Zaplaťpánbůh za to.
Přitom začátek zápasu nebyl ideální. Co bylo nejhorší?
Že naši beci nemohli hrát tak, jak jsou zvyklí. Američani předváděli úplně jiný styl, jejich útočníci hodně napadali, takže nebyl čas na rozehrávku. V těch chvílích nás podržel brankář Pavelec.
Byl jste v ten moment hodně nervózní?
Nervózní... Člověk žije vývojem utkání. Snažil jsem se hráčům říkat, co by se mělo zlepšit, čemu bychom se měli přizpůsobit.
Ve třetí třetině zůstal na ledě ležet po tvrdém střetu Patrik Eliáš. Jak vám bylo?
Smůla chodí po kvalitních hráčích. Letos to na mistrovství potkalo Martínka, Michálka a pak Havláta. Takový je život. Hráči se musí chránit.
Eliáš byl poslední hráč druhé formace, který nebyl zraněný. A jako by přišla řada na něj. Neříkáte si, že už to není náhoda?
Vidíte, to mě ani nenapadlo. Ale Eliáš je tvrdý kluk. Umí rány rozdat i přijmout. Hned mi říkal, že bude hrát. Je to velice platný hráč jak na ledě, tak i v kabině. Proto jsem si oddychl.
Jak se vám ve druhém útoku osvědčil Frolík na místě zraněného Havláta?
Jsem spokojen. Dostal prostor a rozhodně nezklamal. Hrál dobře.
Stihne se dát Havlát do pátečního semifinále dohromady?
Pracuje na sobě s fyzioterapeuty. Jeho stav se zlepšil o sto procent, ale zranění ramene není jednoduchá záležitost. Do zápasu může naskočit jedině v případě, že bude fit.
Na soupisku jste dopsal Vampolu. Nakládal s Koukalem už do turnaje nemohou zasáhnout, pošlete je domů?
Už tu s námi zůstanou, je to jen pár dní. Vampolu jsem vybral, protože mi do týmu zapadal nejlíp. Je to bojovník a dělá dobrou atmosféru v kabině.
