V historické šanci se ocitl po čtvrtečním triumfu 3:2 po penaltách v Třinci. Kouč Vůjtek se radoval z dalšího úspěchu proti Rusům: „Je to nádherný pocit.“
Štěstím se tetelili i krajánci, kteří působí v klubech KHL. Co na tom, že trenér Znarok přivezl mladé mužstvo. Rovněž Vůjtek při skládání týmu vynechal řadu zkušenějších borců. Po prosincové výhře v Moskvě slyšel od svého kolegy Znaroka: „To bylo naposled!“
Nebylo. A příběh pokračuje.
Právě před 62 lety a jedním dnem se rivalové střetli poprvé, na kluzišti připraveném na fotbalovém hřišti Dynama v Moskvě. Sovětský svaz – Československo 3:5. Domácí, nováčci na mezinárodní scéně, se představili v modročervených dresech s písmenem M (Moskva) na hrudi.
Jak podotýká spisovatel Miloslav Jenšík ve Zlaté knize ledního hokeje, na následujícím šampionátu ve Stockholmu sklidili posměch, neb nastoupili v cyklistických přilbách, jež připomínaly tankistické kukly. Zároveň si však rovnou přivlastnili titul a záhy získali převahu v kláních s Čechoslováky.
Ti se proti rudé mašině vzbouřili jen občas. O to slastnější byly ty vzácné okamžiky. Zvlášť po vpádu sovětské armády v srpnu 1968 se ledové jeviště proměnilo v bojiště. Čechoslováci na soky pokřikovali: Okupanti! Opačným směrem šlehaly nadávky: Fašisti!
Střety arcirivalůHokejová bilance Československa se Sověty (a SNS): 45 výher, 27 remíz, 103 porážek |
Pověstná jsou vítězství nad favority na mistrovství ve Stockholmu v březnu 1969, kde si Jaroslav Holík a spol. odbojně přelepili bolševické hvězdy na dresech černou páskou.
V paměti zůstává Holíkova rvačka s Ragulinem. Později ji připomněl třeba (tvrdý, leč čistý) zákrok beka Rachůnka, jenž s „padouchem“ Arťuchinem vyrazil tvrzené sklo nad hrazením v zápase o bronz na šampionátu v Bratislavě 2011.
Z Československa už byly dvě samostatné země. Sovětský svaz se rozpadl na víc států. Rivalita přesto co chvíli vzplála. Přiživil ji například zmíněný rabiát Arťuchin. Navážel se do trenéra Hadamczika či útočníka Marka. A nejen do nich: „Češi jsou banda ubrečenců. Simulují, asi je tak od dětství vychovávají. Mají divnou povahu.“
V české šatně to zase řinčelo výrazy, z nichž nejmírnější je blázen.
Soupeři se sice mnohdy škorpili, zároveň se ale uznávali a inspirovali. Čechoslováci zkoušeli dohnat Sověty ve fyzičce a narušovali jejich průmyslovou souhru. A nastaly i situace, v nichž outsider vykročil ze své role. „V půlce 70. let jsme ztratili psychologickou výhodu nad Československem,“ psal trenér Viktor Tichonov v knize Hokej na celý život. „Ba co víc, někteří hráči nabyli dojmu, že ho v nejbližší době nemůžeme porazit.“
Právě proslulý diktátor Tichonov v listopadu 2003 na Karjala Cupu po prohře Ruska s Českem 2:3 po nájezdech chválil brankáře Málka: „Byl pro nás velkou překážkou.“
Kouč Lener tehdy dovedl „nároďák“ k rekordnímu, pátému vítězství nad Rusy za sebou. Vůjtkova parta ve čtvrtek zápis dorovnala. A v sobotu ho hodlá překonat.
