Zatímco Češi, Finové či Rusové týdny před šampionátem řeší, kdo pojede na mistrovství jako brankářská dvojka a kdo naskočí jako třináctý útočník, americký kouč má v tu dobu před sebou prázdný papír. Vůbec neví, koho do týmu sežene.
Přirovnání je míněno v nadsázce, přesto nemá daleko ke skutečnosti. Jestliže pro mnoho českých hokejistů je účast na mistrovství světa vrcholem kariéry, Američané ho vnímají jako okrajový turnaj po odehrané sezoně.
To potvrzují i slova třicetiletého Tima Stapletona, který na šampionát dorazil jenom proto, že se letos koná v Helsinkách, kde v dresu Jokeritu strávil nejhezčí roky hokejového života.
"Odehrál jsem náročnou sezonu v KHL, a když mě nejprve pozvali na šampionát, měl jsem v hlavě jenom dlouhou letní dovolenou. Jenže pak jsem zjistil, že se hraje v Helsinkách, a to jsem musel přijet," vypráví šikovný útočník Dinama Minsk.
Kdo to sedí vedle mě?
Americký štáb tak nemá vůbec lehkou úlohu. Musí složit konkurenceschopný tým, přičemž netuší, kdo by mohl mít o nominaci zájem, a jak se vyvine sezona v zámořských soutěžích, které se termínově kryjí s mistrovstvím světa.
Příprava na MS po americkuÚtočník Tim Stapleton ukončil sezonu s Dinamem Minsk už 17. března, kdy jeho tým vypadl z play-off KHL. Tedy téměř dva měsíce před mistrovstvím světa. Na start šampionátu se ovšem individuálně nijak zvlášť nepřipravoval. "Vrátil jsem se domů do Spojených států. Abych byl ale upřímný, tak jsem toho na ledě moc nenabruslil." |
"Musíme sestavit tým tak rychle, jak jen to jde a tak, aby fungoval co nejlépe. Ale hlavně čím rychleji, tím lépe," říká trenér Joe Sacco, jenž si na morálku amerických hokejistů nestěžuje. Zvykl si.
"Máme samozřejmě jisté hráče, kteří z různých důvodů nemohou přijet. Osobní důvody, zranění, únava po dlouhé sezoně. Někteří hráči nechtějí, někteří zkrátka nemůžou, ale je to pro nás výzva, které čelíme každý rok."
Letos však má trenér práci ještě mnohem složitější, jelikož se sezona NHL protáhla kvůli několikaměsíční výluce. Nominovaní hokejisté se tak poprvé potkali až v letadle do Helsinek. A mnohdy ani netušili, kdo sedí na místě vedle nich.
"Jestli jsem všechna jména na soupisce znal? Většinu z nich ano," tvrdil David Moss z Phoenixu. "No, i když je tady samozřejmě pár mladých kluků z univerzit, o kterých jsem nikdy neslyšel. Ale to stejné každý rok. Je to šance pro mladé, aby se ukázali," zachraňoval situaci zkušený útočník.
Born In The U.S.A.
Polovině týmu není ani 25 let, hned pět hráčů se narodilo až v devadesátých let. Obránce Jacob Trouba - ročník narození 1994 - dokonce naskakuje na přesilové hry. Talentované mladíky doplňují průměrní hokejisté z NHL, nižších amerických lig anebo z Evropy. Přesto Spojené státy zatím sebevědomě míří do čtvrtfinále.
Nováček rozesmutnil FinyHokejisty Finska vychytal před vyprodanou Hartwall arénou brankářský novic John Gibson. Teprve devatenáctiletý gólman, který odehrál jediný zápas v AHL, tedy nižší americké soutěži. Jeho výborný výkon pomohl k výhře 4:1. |
"Líbí se mi náš tým," říká kouč Sacco. "Sice nemáme moc zkušeností. Hráči jsou ale mladí, pracovití a plný energie. Máme dobre mužstvo, nemyslíte?"
To rozhodně. Zámořští borci v rytmu písničky "Born In The U.S.A", která jim hrála po každém z 16 vstřelených gólů, porazili Rakousko i domácí Finy a notně potrápili také Rusko.
Přestože se zdá, že si Američané přijeli do Helsinek užít alespoň jeden turnaj bez velkého tlaku, vyrovnají se zatím i mnohem připravenějším soupeřům.
Jejich cesta ze zamotané helsinské skupiny může vést docela vysoko. "Je to hlavně zábava. Zároveň ale chceme medaili. Chceme hrát tak, aby na nás byla země hrdá," komentuje ambice Erik Johnson, jinak defenzivní štít Colorada.
A proto se klidně může stát, že si Američané ze svého evropského výletu odvezou také cenný suvenýr. Nebylo by to poprvé, kdy narychlo slepený výběr neznámých jmen překvapil hokejový svět.
