Už v Bostonu padlo rozhodnutí, kde příští sezonu budete působit?
Rozhodne se na kempu nováčků v září. Buď budu pokračovat do hlavního kempu a pak na farmu, nebo se můžu vrátit do Evropy. V tom případě bych podepsal v Chomutově.
Těší vás, že trenér Vladimír Růžička s vámi počítá do základní sestavy?
Cením si toho. Je to pro něj těžké, na uzavření kádru v Chomutově čeká jenom kvůli mně. Je v situaci, kdy s týmem budu trénovat, odehraju třeba přípravné zápasy a v září zůstanu v Americe. Je to od něj velká věc. Jen teď od pana Růžičky na tréninku, když něco pokazím, slýchám: ‚To si dělej v Bostonu.‘ Zatím se tomu vždycky zasmějeme (smích).
Bronz Laukovi utekl už podruhé: Zklamal jsem, sypu si popel na hlavu |
Jakou roli trenér Růžička sehrál ve vašem vývoji?
Jsem pod ním skoro dvě sezony, dal mi toho hodně. Včetně šance hrát seniorský hokej, za to jsem mu vděčný. Jsem díky němu víc zodpovědný, naučil mě bránit. Jenže pod ním to ani jinak nejde, určitě má na vývoji velký podíl.
Cítíte, že Růžička patří mezi několik trenérů, kteří se opravdu nebojí nasadit do extraligy mladé hráče?
Myslím, že pod jiným trenérem v jakémkoli klubu bych tu šanci v šestnácti letech nedostal.
Jak jste prožíval červnový draft do NHL?
Přímo na místě pro mě to čekání bylo docela obtížné, začínal jsem být nervózní. Ale když si mě Boston vybral, všechno ze mě spadlo a zpětně poznávám, že to byla nejlepší volba. Sami mi řekli, jak jsou překvapení, že jsem stále volný. Vedoucí vývoje i asistent manažera byli šťastní, že jsem jim zůstal.
Na sociálních sítích jste taky hned byl za hvězdu: když se novináři ptali, čím se vaši rodiče živí, vy jste odpověděl, že večer nejspíš budou pít. Tak jak to máte s angličtinou?
(smích) Úplně v pohodě, jen jsem špatně rozuměl, protože tam byl šrumec. Všichni se tomu zasmáli a já se hned opravil.
Jak je draft jako událost stresující?
Pro mě nebyl, já se většinou nestresuju ničím. Jediné, z čeho jsem byl nervózní, bylo neúnosné počasí v Dallasu. Ve stínu první den draftu bylo 43 stupňů. My jsme navíc s Martinem Kautem, rodiči a agentem asi 15 minut hledali vstup do haly, takže jsme přišli celí zpocení. Z toho jsem tedy ve stresu byl (smích).
Dojatý Kaut po draftu: Sakic je sympaťák. A Hejduk? Chci být jako on    |
Prožívali jste tedy draft s Kautem spolu?
Máme stejného agenta a byli jsme spolu na pokoji. První den draftu jsem já osobně neřešil, to jsem byl šťastný, že si Martina vybralo Colorado. Jenom jsem pak čekal do půl jedné na pokoji, abych mu mohl pogratulovat. A druhé kolo zase trochu asi vzalo jeho, jak jsme čekali. Každopádně závist mezi námi nehrozí.
V Bostonu jste už absolvoval rozvojový kemp, jaké z něho máte postřehy?
Že u Bruins panuje přátelské prostředí, necítil jsem mezi hráči žádnou negativní rivalitu, každý se dokázal bavit s každým, trenéři, kustodi. Znají se i s rodinami, je tam rodinná atmosféra, to mě mile překvapilo. A poznal jsem i Boston jako město, musím říct, že je hodně sportovní. Člověk může zajít na baseball, americký fotbal, basket, ... A když se někde zmíní Bruins, skoro každý začne mluvit o sezoně nebo o hráčích.
Vladaře si Boston pozval na play off. Pastrňák si u něj udělal dluh    |
Gólman Bostonu Daniel Vladař mi v nedávném rozhovoru řekl, že ho těší, jak Bruins věří Evropanům, vnímáte to stejně?
Asi jo, díky Davidům (Krejčí a Pastrňák, pozn.) a klukům na farmě (Jakub Zbořil a Vladař, pozn.) jsou na Čechy dobré reference, i podle počtu mladých Švédů nebo Finů vidím, že Evropanům opravdu věří.
Provedl vás Dan Vladař po městě, sedli jste si?
Myslím, že jo, byli jsme spolu během kempu na pokoji, rychle jsme se poznali. Už znám i jeho oblíbené restaurace. Spolu s kamarádem Danielem Bukačem a Slovákem Martinem Bakošem jsme trávili nejvíc času pohromadě.
Máte v Bostonu nějaký vzor?
Líbí se mi Patrice Bergeron, to je výborný hráč, zodpovědný a komplexní hokejista. Mám rád vlastně celou první lajnu s Bradem Marchandem a Davidem Pastrňákem.
