Jakkoli pateticky to zní, přesně takovou chvíli Domi ukázal v Petrohradě, když se potkal s malým chlapcem trpícím cukrovkou. Byl to jednoduchý, leč o to pádnější vzkaz: „Podívej, i ty si můžeš zahrát na mistrovství světa.“
Max Domi je totiž sám cukrovkářem, což jeho kariéru komplikuje tak, jak si málokterý profesionální hokejista vůbec umí představit.
Pro web The Player’s Tribune vše popsal do sebemenšího detailu: každý den začíná dávkou inzulinu a krevní hodnoty si jedenadvacetiletý Domi od té chvíle kontroluje takřka nonstop. Při příchodu na stadion. Každých 20 až 25 minut při tréninku. V zápasové dny před utkáním, pak před každou třetinou, v její polovině, po ní... „A ani nechtějte vědět, jaké to je v prodloužení,“ dodal ve velmi osobním textu.
Obsahuje i minipříběh pro pochopení toho, proč se Domi nyní fotil s ruským cukrovkářem. I on míval pochyby, ale jako začínající hokejista potkal legendu Bobbyho Clarka - tušíte správně, trpícího stejným onemocněním. Když mu věnoval pár minut a popřál hodně štěstí, vesmír malého Maxe rozkvetl a vše vypadalo náhle veseleji.
Zájem o ostatní má navíc v rodině. Je-li vám jeho jméno povědomé, tak správně: jeho otcem je Tie Domi, syn albánsko-tureckých imigrantů a jeden z nejzuřivějších bitkařů dějin NHL. Ale také svérázný lidumil.
Když křtil své memoáry nazvané Pořád ve službě, nedbal na přítomnost celebrit (Mario Lemieux, Alex Rodriguez) a představoval ostatním portýra, čističe bot, paní z letiště... Zkrátka obyčejné lidi, s nimiž se seznámil mimo led.
„Tento muž zde pracuje dvacet let. Dvacet let v hotelu, dvacet let s úsměvem na tváři,“ chválil Domi. „Chovejme se k ostatním tak, jako chceme, aby se chovali oni k nám.“
Byť drží rekord NHL v podobě 338 rvaček, nebyl jen rabiátem. „Musel jsem chránit hvězdy,“ říkal o dobách, kdy byl hokej mnohem špinavější, zákeřnější než dnes. „Je super, že nyní můžou i ve čtvrtých pětkách hrát šikovní kluci.“
Max podle všeho otcův životní postoj nasál a navíc má velký talent. V první sezoně v NHL posbíral 52 bodů a Jaromír Jágr loni řekl: „Každý zmiňuje McDavida a Eichela, ale Max Domi je absolutně neuvěřitelný. Proč se o něm nemluví více?“
Teď už se mluví. A rodina může být hrdá, že nejen kvůli hokeji.