Connor McDavid, tak se jmenuje „wunderkid“, nebo-li „zázračné dítě“, jehož úchvatná představení těší nejen fanoušky Oilers či celé kolébky ledního hokeje. McDavidovi stačilo tucet zápasů, aby si podmanil celý hokejový svět. Když si ve třináctém duelu minulé sezony zlomil klíční kost, všichni smutnili nad dočasnou ztrátou nové ozdoby kanadsko-americké soutěže.
Podle některých byla tou dobou ještě příliš křehká, jiní ovšem oponovali, že McDavid měl jednoduše smůlu. Prostě vjel do ledové rýhy. Ať tak, či onak, na ledovou plochu se po několikaměsíční přestávce vrátil ještě silnější a dominantnější než dříve. Díky čemu všechny převyšuje? „Je to jeho mozek. Vidí hru tak, jako to nedokáže nikdo jiný,“ říká o něm další talent Dylan Strome.
Devatenáctiletý zelenáč pobláznil i hokejové novináře na obou stranách Atlantiku. I přes to, že McDavid vynechal půlku zápasů, měl podle nich šanci na zisk Calderovy trofeje pro nejlepšího nováčka NHL. Ačkoliv prestižní cenu nakonec nezískal, díky 48 bodům ve 45 utkání a třetímu nejlepšímu bodovému průměru v celé lize se dostal mezi tři finalisty a skončil bronzový.
Právem se dočkal nominace na mistrovství světa, kde posléze dokráčel s Kanadou k obhajobě mistrovského titulu. I na mezinárodní scéně párkrát prodal své jedinečné nadání, třeba když ve finále s Finy prokázal brilantní koordinaci pohybů a v obrovské rychlosti skóroval. „Muže z něj být další Gretzky, Lemieux či Crosby,“ je přesvědčený samotný Wayne Gretzky.
Kanadský útočník Connor McDavid překonává finského gólmana Mikka Koskinena ve finále mistrovství světa.
McDavid působil impozantně nejen na bruslích. Zaujal také neobyčejnou vyzrálostí a silným charakterem. Před novináři vystupuje jako naprostý profesionál, působí skromně. „Když jsem přišel na scénu, ani náhodou jsem se nemusel vyrovnávat s tím, co on. Samozřejmě obdivuji, co umí na ledě, ale nejvíce mě ohromil tím, jak se se chová mimo led. Postavili jej na piedestal a on to zvládá skvěle,“ tvrdí legendární bek Bobby Orr.
Díky kombinaci herní geniality a profesionálnímu přístupu se McDavid jeví jako ideální vůdčí typ. Již rok se mluví o tom, že se stane novým kapitánem Edmontonu. Vše začalo tím, že jej generální manažer Peter Chiarelli draftoval z prvního místa, a spekulace následně přiživil fakt, že pro sezonu 2015/2016 nikdo céčko na dres nedostal. Ani Taylor Hall, hlavní kandidát. Dnes je Hall v New Jersey a Oilers jsou jen a pouze McDavidovým týmem.
Nikdo jiný na pozici lídra nepřipadá v úvahu, však i edmontonský trenér Todd McLellan o něm říká: „Je to fantastický hráč a ještě lepší člověk.“ A tak se o jmenování muže, jehož jméno slouží k úsměvným kotrmelcům typu „McJesus“, mluví jako o hotové věci. Pokud se tomu opravdu stane, nebude McDavid pouze patnáctým kapitánem albertského klubu, ale také historickým unikátem.
O třináct dní by totiž předběhl Gabriela Landeskoga z Colorada a ve věku 19 let a 286 dní by byl nejmladším vůdcem v dějinách NHL. „Rozhodne se o tom v tréninkovém kempu,“ oddaluje McLellan sdělení očekávaného.
Ještě před tím ovšem dost možná stiskne McDavidovi pravici s gratulací, že se stává kapitánem jiné družiny. Té, kde nebude jako v Edmontonu mladší o 18 let než největší kmet (Andrew Ference).Té s „komiksovými dresy“, výběru Severní Ameriky do třiadvaceti let.
„Rozhodnutí padne tento týden,“ říká McLellan, shodou okolností také kouč zmíněného experimentu pro Světový pohár. Zatímco na klubové úrovni je McDavid jasným favoritem, na té mezinárodní má silné konkurenty.
McLellan klidně může sáhnout po jeho edmontonském spoluhráči Ryanu Nugent-Hopkinsovi, nabízí se i Brandon Saad z Columbusu či winnipežský Mark Scheifele. Nugent-Hopkins nosí u Oilers áčko pro alternativního lídra, zástupcem kapitána je také Scheifele, Saad zase s Chicagem dvakrát dosáhl na Stanley Cup a dobře ví, co je nutné udělat pro vítězství.
Dostane před zkušenějšími borci přednost fenomén číslo 97?
