Tohle ale není komedie, nýbrž čím dál častější hokejová realita globalizovaného světa.
Trochu smíchu tedy příběh obsahuje, a to především škodolibého. Exkanaďan Dawes se totiž během turnaje „proslavil“ nafilmovaným pádem v duelu s Norskem a záběry spojené s posměšnými komentáři se bleskově šířily internetem.
„Kdyby se točil další díl o Boratovi, hlavní roli by mohl hrát hokejista Dawes. Dejte mu rovnou Oscara!“
„Navíc si spletl sport, na olympiádě v Riu by získal zlatou medaili ve skokanských disciplínách.“
„A proč vlastně Kanaďané a jeden Američan reprezentují na mistrovství světa Kazachstán? To si vzali Boratovu sestru?“
Ovšem tohle není moc spravedlivé, Dawes toho umí mnohem víc. A nejen on. Všichni tři borci, kteří dohromady odehráli v NHL 588 zápasů, se svými body snaží zachránit Kazachstán mezi elitou. A Dawes byl v úvodních třech zápasech u poloviny gólů týmu.
Dawes hrál v Rangers i s Jágrem
Když v roce 2003 draftovali snědého Kanaďana slavní New York Rangers a on pak zazářil 11 body na juniorském šampionátu a za další rok získal na „dvacítkách“ dokonce zlato, patřil by i on sám mezi dnešní posměváčky. Těžko by ho napadlo, kam jej zavane sportovní osud.
„Kdyby mi někdo tehdy řekl, že budu hrát hokej v Astaně, zeptal bych se ho, co hulil.“ A vida - uběhla jedna dekáda, Dawes tam působí celkem už pět sezon a teď v reprezentačním dresu poslouchá hymnu Kazachstánu.
Po středeční prohře se Švédskem odpověděl reportérům na otázky o Česku jen obvyklými frázemi a po minutě utekl. „Promiňte, vybavíte si, jak jste hrával s Jaromírem Jágrem a dalšími Čechy za Rangers?“ Aniž by se Dawes otočil, odpověděl: „Ano.“
Je tedy potřeba si vypomoci staršími rozhovory. „Kazachstán je můj adoptivní domov, Jsem šťastný, že tu můžu být,“ pravil pro švédskou televizi během šampionátu v Moskvě. Před dvěma lety pro Winnipeg Sun líčil: „Řekli jsme si, že sem zkusíme jít na rok, na dva – a uvidíme, jak to půjde. Teď se tu cítíme skvěle.“
„Koňskému masu se vyhýbáme!“
Podobně hovoří bývalý americký reprezentant Bochenski. Ten se do Moskvy vrátil, s bilancí 2+3 hrál už na MS 2007, tehdy nastoupil i proti Česku. „Tady jsem víc přirozenou součástí kolektivu. V týmu USA jsem znal hodně hráčů, ale tady jsou to už šest let moji spoluhráči. Jsou přátelé, skoro rodina,“ tvrdí kapitán Barysu Astana.
Z kazašského týmu působícího v KHL reprezentuje hned 18 hráčů, klub i národní mužstvo vede trenér Andrej Nazarov. A Bochenski dál srovnává: „Minulý šampionát si moc nevybavuju, byl jsem ještě ucho. Teď je to jiné. Chci si turnaj užít!“
Všichni tři „zámořští Kazaši“ nedají dopustit na život a moderní architekturu v hlavním městě. Jenom koňskému masu, místní pochoutce, se dle svých slov vyhýbají.
A Dawes se netají hlavním důvodem, proč jsou v Kazachstánu tak spokojení: „Bereme víc než v NHL. Máme stabilní zázemí, nemusíme se stěhovat z prvního týmu na farmu a žít se sbalenými kufry.“
Hlavně kvůli penězům celý útok Dawes, Bochenski, Boyd letos i přijal občanství. Splnili podmínky pro start na mistrovství za jinou zemi a sedí jim, kolik prostoru dostávají. „O vůdčí roli v týmu jsme vždycky snili,“ podotýká Boyd; stejně to má také Dawes, další rodák z Winnipegu.
V nabitých kádrech Kanady či USA by se do nominace prosazovali jen těžko. Kazachstán jim ovšem šanci dal – a odpoledne se chystají pozlobit i české hokejisty.
