"Na zápasech národního týmu se většinou fandí jen "Češi, Češi". Bylo by super, kdyby Brňáci rozjeli chorály jako na Kometě, aby byl pořádný rachot," nabádá Hubáček.
Jaké pro vás bude hrát doma?
Sám nevím.Upřímně bych byl radši, kdyby se hrálo někde jinde. Člověk by na to měl klid a nerozptylovaly by ho ty věci okolo. Ale snad to bude v pohodě.
Česko – FinskoHraje se v 18.10 v hale Rondo, přímý přenos vysílá ČT4. Utkání už je vyprodáno, v hledišti by tedy mělo být 7 200 diváků. |
Jak se teď cítíte? Sezona v Kometě pro vás nebyla ideální...
Já jsem o tom mluvil s trenérem hned, jak pět týdnů zpátky začaly srazy. On mi říkal, že chce, abych se do tréninku zapojil a že se známe dlouho, takže ví, že když budu fyzicky v pohodě, tak můžu mezinárodní hokej uhrát. Takže mi vyšel vstříc třeba tím, že jsem dostal volno na zápasy v Bělorusku, což mi přišlo vhod. Jak na tom jsem, to poznám tenhle týden. Hrály se dvojzápasy s Norskem, Běloruskem a Švýcarskem, takže se týden od týdne stupňuje rychlost, tempo i kvalita. Teď to bude o další třídu nebo dvě výš, takže poznám, jak na tom jsem vůči ostatním klukům.
Takže ještě nevíte, jaká je vaše forma?
Já se cítím v pohodě. Jenže člověk se může cítit perfektně, ale týmy Finska, Ruska a Švédska jsou opravdu vynikající, navíc posílené klukama z NHL, takže už to bude pěknej hukot. Třeba se Švýcary jsem myslím odehrál solidní zápasy, ale teď to bude zase o stupeň rychlejší a člověk se může cítit jinak.
Nastoupíte ve formaci s Jiřím Novotným a Martinem Růžičkou. Jak si sedíte?
S Jirkou Novotným jsem ve dvojici od prvního tréninku, hrajeme spolu už pátý týden. To znamená, že trenér měl možná od začátku v úmyslu to nějak spojit do dvojic, aby na sebe měly návaznost. S Jirkou se mi hraje fajn, pravá křídla se nám tam protáčí. Kádr je hodně široký, takže se to v těch třech zápasech hodně obmění a lajny budou získávat jinou tvář. Člověk neví, kolik odehraje zápasů.
Účast legendPřed 50 lety získali hokejisté ČSSR titul mistrů Evropy, jen skóre je dělilo od titulu světového. Dnes mnozí z nich přijedou a před začátkem utkání dostanou při slavnostním ceremoniálu pamětní dresy. Z Brna tehdy reprezentovali Nadrchal, Potsch, Bubník, Kepák, Černý, Pantůček a Vaněk. Bývalými hráči Rudé hvězdy tehdy byli už Kasper a Prošek. Dresy dostanou i zmiňovaní letošní oslavenci Vlastimil Bubník a Oldřich Machač. |
S Martinem Růžičkou by to mělo být snadné, nebo ne? Stačí mu nahrát a on dá ze všeho gól.
To by bylo hezké (úsměv). Ale hrajeme tady jako čtvrtá lajna, i s Jirkou Novotným jsme ve dvojici proto, že od začátku spolu chodíme do oslabení. Takže tu můžu mluvit do větru, jak by bylo super to dávat Růžovi na góly, ale v zápase má člověk z pozice té lajny úplně jiné úkoly. Je využívaný na oslabení a na hru nahoru dolů, na přesilovky a góly jsou tu jiná esa.
Jak vidíte svou šanci na samotné mistrovství světa?
Zatím nijak. Nad tím nemá cenu přemýšlet. Jednak je ve hře ještě hodně útočníků a jednak jsou ještě před námi čtyři zápasy. Kdybychom se bavili za týden, tak člověk podle výkonnosti na Euro Hockey Tour dovede ledacos odhadnout. Ale teďka nad tím nepřemýšlím. Teď vidím jen čtvrtek, sobotu a neděli. V neděli večer už můžu vědět, na čem budu.
Takže ani nejste nervózní?
Fakt to neřeším. Já jsem v předmistrovské přípravě už počtvrté, tu dlouhou cestu na mistrovství znám a opravdu nemá cenu to řešit. Čím bych si pomohl? Člověk může spekulovat dennodenně, pak se mu nepovedou zápasy a dospekuloval.
Jak se formuje v národním mužstvu kolektiv, když se postupně scházejí hráči z Ruska a NHL?
Ti kluci se vesměs znají dlouhá léta. Pro ty, co působí celý rok v cizině a hlavně v NHL, je nároďák něco, na co se těší kvůli českému kolektivu. Těší se jeden na druhého a je to znát podle atmosféry v kabině, která je taková uvolněná a pohodová.
Vy se znáte se všemi?
Za ta léta se znám se všemi, i když s některými třeba jen od vidění. V tom sportovním prostředí je to stejně "nazdar, čau, ahoj" a nezáleží, jestli se vidíte poprvé nebo pomilionté.
Dovolte ještě otázku mimo hokej: na které všechny sporty v Brně poslední dobou chodíte? V poslední době jsem vás viděl na basketbale i baseballu, ví se o vás, že chodíte i na fotbal...
Mám rád pasivní sledování sportu z hlediště. Na fotbal chodím už dvacet let, to už se ani nepočítá, k tomu ten basket, baseball, ale je toho víc. Já jsem byl deset roků mimo Brno, tak si získávám známé a kamarády ve sportovním prostředí. I díky tomu, že znám někoho v dotyčném mančaftu, tak k tomu mám nějaký vztah a vnitřně fandím. Když řeknu svůj relax mimo sportovní život, tak je to buď rodina, nebo jakýkoliv sport.
Na Zbrojovce to ale poslední dobou relax moc není, nebo ano?
Ale jo, proč ne? Když člověk dělá ten sport na podobné úrovni, tak od toho má trošičku odstup a nevnímá to jenom z pozice fanouška na tribuně, ale i z pohledu kluků z kabiny. Určitě vím, jak se cítí a jak je to pro ně teď těžké. Takže vnitřně fandím a doufám, že se zachrání.
