Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Car přijel, hybaj do práce! Ovečkin zburcoval okolí, ale pak netrénoval

SPOLEHLIVÝ SAŠA. Ruský útočník Alexandr Ovečkin přijel už na své deváté mistrovství světa. Na tiskové konferenci v Helsinkách řekl, že chce získat další zlato. | foto: AP

16 2013
Helsinky (Od našeho zpravodaje) - Správce stadionu neplánovaně otevřel Hartwall arénu, na ledě přistál červený koberec. Třetí brankář Košečkin se kvůli jeho příjezdu nasoukal do výstroje. Tak už je tady! šuškalo se ve středu večer po chodbách...

Hokejový car vstoupil. Táhl za sebou malý kufřík. Přímo z letiště dorazil na svůj osobní trénink v dějišti mistrovství světa. Rusové postavili do pozoru skoro veškerý personál haly, netrpělivě na něj čekala skoro padesátka novinářů.

A pak Alexandr Ovečkin vůbec netrénoval.

Ne, že by se nechtěl sklouznout. Jenže po přestupu v Londýně se mu ztratila bagáž. Měl v ní chrániče, helmu i hokejky. Zkrátka na led ani nevkročil. "Hlavně že mi zůstaly brusle," mávl nad tím rukou. Sponzor prý už má jeho míry v oku.

Místo rozbruslení si tak aspoň zašlapal půl hodiny na rotopedu. Pak se převlékl do teplákové soupravy, nasadil tmavou kšiltovku. A vydal se mezi čekající média.

"Cestou jsem se v letadle pěkně prospal," vykládal v dobré náladě. "S týmem jsem nemluvil. Jel jsem rovnou sem. Dám si teď oběd, vlastně večeři. Je mi fajn."

Ovečkin přijel na šampionát. Už zase

Pekelná síla

Koho by to nenapadlo: Kovalčuk, Radulov, Ovečkin v jednom útoku. To je přece záruka jasného gólu! Jenomže má to háček, všichni tři hrají na křídle, kdo by se postavil na místo centra? Trenér Biljaletdinov zatím sestavu proti Američanům neprozradil. Produktivní dvojici Radulov, Kovalčuk však prý trhat nebude. "Tohle není moje rozhodnutí. Moje rozhodnutí je hrát hokej. Je úplně jedno, kde budu hrát, já hraju kvůli výsledku," neřeší Alexandr Ovečkin svou pozici v týmu.

Když se před pár dny trenéra Zinetuly Biljateldinova ptali, jestli se dlouho rozhodoval, zda dopsat na soupisku Ovečkina, nebo torontského křídelníka Nikolaje Kuljomina, odpověděl upřímné "ne".

"Bohužel nám zbylo na soupisce jenom jednom místo. Ve vší úctě ke Kuljominovi, je to užitečný hráč, ale všichni chápou, proč jsme dali přednost Ovečkinovi."

Ovečkin letos potřetí vyhrál trofej Maurice Richarda pro nejlepšího střelce NHL, je druhým nejlepším střelcem Ruska na mistrovstvích světa a také příkladný vlastenec.

Už druhý den po trpkém vyřazení se rychle balil, aby pomohl sborné s obhajobou světového titulu. Stal se hvězdou, na niž je spoleh.

"Když si obléknu reprezentační dres, cítím se skvěle. Je to jeden z nejlepších pocitů na světě," vypráví stále zaníceně. Od svého vstupu do seniorského hokeje dosud vynechal pouze jediný šampionát. Teď ho čeká už deváté mistrovství.

Zlato. Nic než zlato

Mohl se přitom raději válet někde na pláži u moře. Dvě zlaté medaile už má schované doma. Cení si i té stříbrné, kterou si jako jediný po finále s českým týmem nesundal z krku. Co ho vlastně znovu do Helsinek přivábilo?

"Chci ještě hrát hokej," tvrdí. "Na dovolenou a sledování tenisu bude ještě čas. Teď chci vyhrávat." Loni dorazil také až na čtvrtfinále a přivezl domů zlato. Na nic jiného nemyslí ani letos. "Vyhrát jednou je skvělé, dvakrát za sebou ještě lepší."

Už tak obávaný ruský útok ještě nabere na síle. Ovečkin, Radulov, Kovalčuk... To je elita nejen sborné, ale celého hokejového světa. Proti ní ve čtvrtfinále stojí poslepovaný výběr Spojených států, který se seznamoval teprve v letadle. 

Americký kouč může jen závidět. Když Biljaletdinov potřebuje žolíka, jenom zvedne telefon. A spolehlivý Saša jako pokaždé ohlásí: "Vždy připraven!"

Zafunguje osvědčená spolupráce i letos?



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze