Ve slovenské beznaději patří Nagy k nejpříjemnějším překvapením. Dravé levé křídlo nadělalo Rusům v zápase hodně starostí.
Hráč se zkušenostmi z KHL i NHL se při prozatím posledním slovenském gólu na turnaji protáhl přes dva bránící Rusy, vystřelil mezi nohami obránce a překvapený gólman Nabokov nestihl včas zareagovat.
Útočník, jemuž bude brzo dvaatřicet let, proto doufá, že to nebyl jeho poslední hvězdný moment na domácím mistrovském turnaji.
Byl jste jedním z nejlepších hráčů na ledě, bolí prohra hodně?
To určitě ano. A nejhorší na tom je, že jsme si ten zápas prohráli sami. Bylo tam několik zbytečných vyloučení, Rusové hráli dvakrát pět na tři, v jedné té přesilovce vyrovnali a po další dali náhodný čtvrtý gól.
A co rozhodlo o výsledku?
Častá oslabení nám vzala strašně moc sil. Ty nám pak chyběly v závěru při pokusech o vyrovnání.
Také jste hráli přesilovku pět na tři, ale zcela bez efektu.
To je další problém. Přesilovky rozhodují zápasy a my je neumíme. Musíme se v nich zlepšit.
Odpovídá podle vás výsledek poměru sil na ledě?
Ne. Rusům jsme vítězství darovali, stačilo jim jen čekat na naše chyby.
Teď vás čekají zápasy o všechno.
Pod tlak jsme se dostali sami, nesmíme prohrát. Atmosféra v hale byla super, už jen kvůli lidem nesmíme prohrát. A pak také nesmíme faulovat, i já jsem se jednou nechal vyloučit za hloupé strkání hokejkou.
