Právě ve švýcarském klubu musí odehrát ještě další tři duely, než bude propuštěn do české reprezentace chystající se na Světový pohár. “Není to zrovna málo,” podotkl třicetiletý útočník, povolaný místo zraněného Davida Krejčího. “Ale měli to ve svých rukách a nevím, jestli by mě pustili v každém týmu.”
Jak se k vám dostala zpráva, že pojedete na Světový pohár?
Fribourg nejdřív dostal papír, že jsem mezi náhradníky. Pak mi akorát volali, že Krejča není, jestli bych chtěl jet. Já jsem říkal, že samozřejmě jo, ale muselo se to vyřídit s Fribourgem.
Ten si vymínil, že za něj musíte odehrát ještě dva duely v Lize mistrů a dva ve švýcarské lize. Tohle řešení bylo kompromisem?
Dá se říct, že jo. Není to zrovna málo, ale jim hlavně šlo o první dva zápasy sezony ve Švýcarsku. Nadšení nebyli, ale asi povolili i proto, že zatím všechno funguje. Všechno je v pořádku, máme zatím dobré vztahy, takže nechtěli jít proti mně. Udělali nějaký kompromis a pak jen záleželo, jestli to bude vadit nároďáku.
Účastnil jste se vyjednávání s klubem?
Musel jsem. Trošku se to začalo řešit, když přišel ten papír a ta možnost mohla nastat. Hned za mnou přišli a ptali se co a jak, já jsem jim od začátku říkal, že bych chtěl jet, ale ať počkáme, ať se to zbytečně neřeší dopředu. Pak ta chvíle nastala a musel jsem říct, že chci jet. Nevím, jestli by mě pustili v každém týmu, měli to ve svých rukách. Nejsou z toho nadšení, ale udělali aspoň ten kompromis.
Nebudete v těch zmíněných duelech už hlavou u reprezentace a soustředit se hlavně na to, aby jste se nezranil?
To úplně nejde, tohle člověk bohužel neovlivní. Spíš je potřeba být na všechno připravený a hrát jako každý jiný zápas. Jak nad tím člověk začne přemýšlet, tak je hned průser.
Jiří Hudler Světový pohár odmítl, u vás něco podobného nehrozilo?
Já jsem nad tím moc nepřemýšlel. Nejdřív jsem to neřešil, soustředil jsem se na svoje věci. Pak mi zavolal Růča, že chtějí, abych jel, tak jsem řekl, že jo.
Zatímco vy budete hrát za Fribourg, národní tým absolvuje dvě přípravy s Ruskem. Bude pro vás složité naskočit do týmu později?
Máme pak ještě jeden přípravný zápas v Americe, který je klíčový, protože se koná na malém hřišti. Důležité je, že budu případně moct hrát tam.
Co pro vás vůbec možnost startu na Světovém poháru znamená?
Je to hodně přiblížení olympiádě, ale jedná se jen o hokej a týmů je tam ještě míň. Dá se říct, že jsou tam opravdu ti nejlepší, navíc je to v Kanadě, což je další věc, která to umocňuje. Bude to asi velký zážitek a velký turnaj.
Berete to jako šanci se zviditelnit v zámoří a zkusit se znovu prosadit do NHL?
Ani ne. Beru to tak, že jedu reprezentovat Českou republiku, abychom tam odehráli dobré zápasy a uhráli nějaký dobrý výsledek.
Jak jste zatím spokojený ve Fribourgu?
Všechno je v pohodě, všechno funguje. Samozřejmě nálada se bude odvíjet od toho, jak se bude dařit. Ale mimo hokej je všechno výborné, nemůžu si na nic stěžovat. A když půjde i hokej a budeme hrát někde výš, bude to super.
Jaké má klub ambice?
Stoprocentně play-off. Tam už je to vyrovnané, loni vyhrál Bern z osmého místa. Jinak nechci říkat, jestli budeme hrát první, druhé místo, protože nemám moc srovnání. Hráli jsme akorát proti jednomu švýcarskému týmu. Ale nemyslím si, že bychom měli malé cíle.
Jaké má Fribourg zázemí?
Je tam starší hala, takže třeba s Petrohradem se to nedá moc srovnávat, zázemí tam není bůhvíjaké. Ale vzhledem k možnostem je tam všechno, co je potřeba.
Hrajete přesilovky i oslabení, jste členem první formace. Znamená to, že na vás trenér hodně sází?
Od toho tam berou cizince, aby tohle všechno hráli.
A jak se vám hrálo ve Znojmě?
Bylo to takové unavené, nějak nám to nejezdilo. Ale chtěli jsme postoupit, abychom byli v klidu a to se nám podařilo. Ten zápas doma jsme zvládli líp, tady jsme hráli zbytečně moc oslabení. Pak člověk není tolik na puku a nemá žádný tlak pět na pět. Ale Znojmo bojovalo, bylo houževnaté, bylo vidět, že je to baví a chtějí něco udělat. Nebyl to vůbec jednoduchý zápas.