Sakic vstoupil do Síně slávy IIHF osm let po konci kariéry a pět let poté, co byl přijat do hokejové Síně slávy v Torontu. V roce 2002 patřil mezi trojici prvních Kanaďanů, kteří se dostali do Triple Gold Clubu sdružujícího vítěze Stanleyova poháru, mistrovství světa a olympijských her.
„Bylo mi vždycky ctí, když jsem mohl hrát za svoji zem. Nic se nevyrovná tomu, když jsem mohl nastoupit na mistrovství světa, olympijských hrách nebo Světovém poháru. A měl jsem také štěstí, že jsem mohl hrát vedle skvělých hráčů a učit se od nich,“ řekl Sakic, který Kanadě pomohl vyhrát MS v roce 1994 a olympijské zlato v Salt Lake City 2002. Kariéru v NHL spojil s Coloradem Avalanche (původně Québec Nordiques), s kterým vybojoval tituly v letech 1996 a 2001.
Na rekordních šesti olympiádách si zahrál Selänne, který s Finskem vybojoval stříbro v roce 2006 a bronz v letech 1998, 2010 a 2014. Se 43 body ze 37 zápasů je nejproduktivnějším hráčem historie olympijských turnajů. Stříbro a bronz získal také na světových šampionátech. Triumfu se dočkal v NHL, kde v roce 2007 pomohl k historickému úspěchu Anaheimu.
Ocenění si hodně cenil a přirovnal jej k zápasům v národním týmu, o kterých jako malý kluk snil. „Takže je pro mě čest se sem postavit a převzít tento dres,“ poukázal Selänne na tradiční zvyk, podle něhož ocenění přebírají speciální reprezentační dresy se svým jménem. „Ten pocit, co pro vás znamená obléct si dres a hrát za národní tým, se nedá ani popsat. Jsem vděčný,“ řekl rodák s Helsinek.
S hokejem Selänne skončil v roce 2014 stejně jako jeho krajan Saku Koivu, který během kariéry v NHL vyhrál i boj s rakovinou. Mistr světa z roku 1995 a majitel dalších sedmi medailí z MS a OH byl dlouholetým kapitánem Montrealu. Posledních pět sezon v NHL odehrál za Anaheim.
Krupp se stal prvním německým vítězem Stanleyova poháru. V roce 1996 triumfoval s Coloradem a v roce 2002 s Detroitem. Kariéru ukončil v roce 2003. Poté úspěšně působil i jako trenér u německé reprezentace. Nadšený z ocenění byl i proto, že se narodil v Kolíně nad Rýnem, takže jej převzal v podstatě doma. „Vyrostl jsem tady, o to je ta pocta sladší,“ řekl Krupp.
Bývalá americká reprezentantka Ruggierová je olympijskou vítězkou z Nagana a čtyřnásobnou mistryní světa. Jako jediná se ceremoniálu osobně nezúčastnila a cenu za ni převzal bratr. S ohledem na úmrtí v rodině se Ruggierová omluvila.
Kalt má za sebou kariéru hráče, rozhodčího, trenéra a byl také deset let šéfem národního hokejového svazu. Hand odehrál za Velkou Británii 21 světových šampionátů různých úrovní a věkových kategorií.
V Síni slávy IIHF je i 24 zástupců českého hokeje. Jako dosud poslední do ní byli uvedeni předloni Dominik Hašek a Robert Reichel.
