Slovensko miluju, ale doma jsem v St. Louis, říká Američan Stastny

Košice (Od zvláštního zpravodaje iDNES.cz) - Nebýt komunistické diktatury, možná by tu hrál ligový hokej a reprezentoval Slovensko. Takhle je však Yan Stastny v Košicích jako útočník USA. Syn legendy československého hokeje Petera Šťastného se narodil v Quebeku a vyrůstal v St. Louis. "Jsem z frankofonní Kanady a mám slovenskou krev. Ale jsem Američan, proto tady hraju za Spojené státy," říká.

PROSTRČIL. V zahajovacím zápase Američanů na mistrovství světa vsítil jeden z pěti gólů do branky rakouského gólmana Jürgena Penkera i pokračovatel slavné slovenské hokejové rodiny Yan Stastny. | foto: Profimedia.cz

V tomhle rodu se toulavé boty předávají z generace na generaci. Peter Šťastný reprezentoval Československo, Kanadu i Slovensko a poté se stal europoslancem v Bruselu.

Jeho syn Yan hrál za St.Louis, za Boston, v nižších amerických soutěžích i v Německu a poslední sezonu válel v dresu CSKA Moskva. Tedy klubu, který za sovětských časů produkoval reprezentanty nenáviděné mocnosti.

Šťastný hokejový klan

Peter Šťastný: vedle Haška s Jágrem nejslavnější hráč NHL z bývalého Československa. Nasbíral v ní 1239 bodů.
Marián Šťastný: nejstarší z trojice bratrů, emigroval o rok později než oba bratři. V NHL nasbíral 294 bodů.
Anton Šťastný: nejmladší z bratrské trojice. V roce 1980 emigroval z ČSSR spolu s Peterem, v NHL nasbíral 636 bodů.
Paul Stastny: syn Petera Šťastného, v NHL se vypracoval v jednu z největších hvězd Colorada a hrál olympijské finále za USA.
Yan Stastny: Paulův starší bratr, v NHL se dlouhodobě neprosadil. Nyní hraje za CSKA Moskva a je na svém třetím šampionátu.

"Táta nemá problém s tím, že hraju v Rusku. Dnes je naštěstí jiná doba, všechno se změnilo," upozorňuje Yan jenž v silně věřící rodině dostal jméno po papeži Janu Pavlu II. Vždyť také jeho mladší bratr se jmenuje Paul.

Když má reagovat na slovo domov, bez váhání prohlásí: "St. Louis. Tam jsem vyrůstal, chodil jsem tam do školy, nejvíc se mi tam líbí. Ale mám rád i Bratislavu, mám tam hodně příbuzných," dodává Yan Stastny.

Babičky a dědečky však poznal až v sedmi letech, po pádu železné opony. "Hned po pádu komunismu jsme za nimi vyrazili," vzpomíná Yan, jenž ovládá slovenštinu, ale raději se baví anglicky. "Pokud je rodina pohromadě, mluvíme slovensky, ale se sourozenci se bavíme jen anglicky," přiznává. "Když s tátou hovoříme o důležitých věcech, já mluvím anglicky a on na mě slovensky."

V Košicích se mu líbí, ze Slovenska však má nejraději Bratislavu. A také zdejší jídlo. "To miluju. Máma ho často vaří a mně moc chutná. Nejradši mám halušky," vyznává se.

Na mistrovství světa má zatím za sebou tři zápasy: vítězství nad Rakouskem a Norskem a prohru se Švédskem. Skóroval hned v tom prvním, pak se už neprosadil. Přesto poutá v Košicích víc pozornosti, než leckterá hvězda NHL. Rozdal desítky autogramů, jeho zajímavého příběhu si všímají média ze všech zemí.

"Pro mě je skvělá věc, že můžu hrát mistrovství světa v krajině svých předků. Je to úžasné, uvědomím si to vždycky, když přetáhnu přes hlavu dres s nápisem USA," vypráví jim Stastny.

Nechybělo mnoho a v Košicích mohl hrát i jeho bratr Paul, hvězda Colorada Avalanche. Ten se však pár zápasů před koncem základní části NHL zranil. "Je to škoda. Ale zranění k hokeji patří, prostě tu nemůže být," podotýká Yan. "Abychom tady oba hráli spolu, to bylo tátovým snem. Splnil se mu jen z poloviny."