„Byli jste překvapení? Nedivím se, já taky,“ smál šestadvacetiletý švédský gólman po utkání, když přišel mezi novináře.
Ano, i žurnalisté se divili, že v sestavě chybí čtyřiatřicetiletá opora New York Rangers. Vítěz Vezina Trophy pro nejlepšího brankáře NHL z roku 2012, olympijský šampion z Turína 2006 a jeden z nejlepších mužů ve své branži se totiž necítil dobře. Lundqvist byl unavený, potil se.
„Proto jsme se dohodli s Rikardem (trenérem Grönborgem), že bude lepší, když bude chytat Jacob,“ vysvětlila původní švédská jednička.
Markströma informace poněkud zaskočila, když vkročil poprvé před zápasem do šatny. „Byl jsem nejdříve trochu nervózní, ale jak se začalo hrát, nervozita zmizela,“ citovala gólmana Vancouver Canucks švédská média.
„V závěru jsem měl strach“
„Užil jsem si celý zápas, až na těch posledních sedm sekund. Tam jsem měl trochu strach,“ řekl Makrström o dramatickém závěru.
Švédští hokejisté ruského soupeře přehrávali, obránci padali do střel, téměř nechybovali, celý tým se držel taktického plánu. Až pak při power play v poslední minutě snížil Alexandr Ovečkin na 1:2.
A sedm sekund před koncem základní hrací doby se ruský kanonýr radoval z vyrovnání, jenže puk zasáhl jenom rukavicí.
„Byl jsem si jistý, že hrál puk rukou. Ale když jel za rozhodčími a vehementně ukazoval, že jej ještě tečoval hokejkou, tak jsem trochu znejistěl,“ přiznal Markström.
Rus protestoval, jenže rozhodčí - zřejmě správně - gól neuznali.
Tamní média teď píší o skandálu a „boží ruce“ jako v případě argentinského fotbalisty Maradony na světovém šampionátu 1986.
Markströmovy neúspěšné premiéry
Ve Švédsku je hlavním tématem úspěšný brankářský záskok. Přitom Markström nemá s premiérovými starty moc dobré zkušenosti.
V lednu 2011 nastoupil poprvé za Floridu, která ho ve druhém kole draftu 2008 vybrala. Jako střídající brankář nezabránil porážce 2:5 s New Jersey a v sezoně si pak další start nepřipsal.
„Porážku musíte nenávidět skoro více, než milujete vítězství.“ Motto Jacoba Markströma, brankáře Švédska |
Švédský mistr světa z domácího turnaje v roce 2013 se do kádru Panthers nikdy pořádně neprosadil, a tak putoval v březnu 2014 do Vancouveru jako součást výměny za Roberta Luonga, který se vrátil domů a nyní patří spolu s dalším veteránem Jaromírem Jágrem mezi hvězdy celku z Miami.
Markström při prvním utkání v dresu Canucks zase naskočil do hry ze střídačky a dostal gól z pěti střel.
Do třetice si mladý Švéd protrpěl nepovedený debut v sezoně 2014/2015, kdy za necelých osm minut pustil ze čtyř střel tři branky a odjel střídat.
V minulém ročníku jako by se Markström špatných premiér konečně zbavil. Za Vancouver odchytal 33 zápasů, blýskl se třeba výjimečným počinem - proti Winnipegu si připsal 47 úspěšných zásahů (i když dostal jeden gól a jeho tým prohrál 0:2). A proti stejnému soupeři také předvedl zákrok nevídaný, možná až nebezpečný.
Markström puk z brankové čáry sebral holou rukou!
„S výhledem do budoucna čekáme od Jacoba velké věci,“ prohlásil vancouverský generální manažer Jim Benning a uzavřel v létě se švédským brankářem smlouvu až do roku 2020.
Zatím má Markström alespoň na masce vyobrazeného muže, který už velké věci dokázal. Jako poctu legendárnímu švédskému fotbalistovi nosí na helmě Zlatana Ibrahimovice, útočníka Manchesteru United.
Zlatan bývá prostořeký, někdy působí nadutě a sebevědomými prohlášeními rozhodně nešetří.
To Jacob je i po velkém vítězství pokorný. Tuší, že v úterním zápase proti Finsku přepustí místo Lundqvistovi, svému dětskému vzoru. On přece pro všechny Švédy - takže také pro Markströma - zůstává králem Henrikem.
Markström však dorostl v korunního prince. „Všichni mu věříme,“ pravil obránce Erik Karlsson.
