Jak se zrodilo překvapení?
Šli jsme do zápasu skromně a v první třetině dělali kluci dobrou práci. Nedali Američanům moc prostoru v naší třetině, a když už byla nějaká střela, tak jsem ji viděl. Důležité bylo, že jsme dali první gól, pak se to pro nás otevřelo a my měli i víc přečíslení.
Přišla klíčová situace za stavu 2:0, kdy Američanům rozhodčí neuznali gól?
Měli tlak. Kdyby to uznali, bylo by to 2:1 a hrálo by se hůř. Musím říct, že když své rozhodnutí vrátili zpět, bylo to uvolnění.
Pochyboval jste?
Věřil jsem, že nemá platit. Jak jsem vyrazil puk, van Riemsdyk šel do toho s tím, že to chce dát do branky. Naštěstí tím, že jsme si Zdeno (Chára) a já stěžovali, že by to neměl být gól, neuznali ho. Byl to zlomový moment.
Ve třetí třetině jste pak měl na ledě konflikt s Kanem. Co se stalo?
Puk byl na ledě, on ho chtěl získat a píchnul do mě. Stává se. Trošku mi ruply nervy, protože nás tam tlačili. Člověk je unavený a dělá pak věci, které by dělat nechtěl.
Tým Evropy patřil mezi outsidery. Jak se teď mění jeho pozice?
Jdeme od zápasu k zápasu, musíme být skromní. A dál hrát celých šedesát minut, protože v těch přípravných zápasech jsme celých šedesát minut dobře nehráli. Povedlo se nám to až teď. Ještě dneska si to vítězství užijeme, zítra si musíme oddechnout a připravit se na Čechy.
Bude to pro vás v pondělí speciální zápas?
Ano i ne. Bude speciální, ale nehrajeme za naši zemi. V Týmu Evropy bude určitě menší rivalita. Ale Češi mají kvalitní mužstvo a my se musíme důkladně připravit.
