Frolík do Bratislavy dorazil v pátek večer v dobré náladě. "I když vůbec nevím, jestli se dostanu do sobotní sestavy proti Lotyšsku. Ale doufám, že když jsem se trmácel takovou dálku, tak šanci dostanu," usmál se.
Bát se nemusí, trenér Hadamczik s ním počítá do čtvrté formace s Novotným a Hubáčkem.
Jste překvapený, že po vás kouč sáhl?
Jasně, vůbec jsem to nečekal. Mám o to větší radost, že je tu taková spousta skvělých hráčů. Těším se, že budu sbírat zkušenosti.
Nebojíte se únavy?
Určitě tam trošku bude, musím si zvyknout na časový posun. To se ale bude každým dnem lepšit.
V jaké jste přijel formě?
Doufám, že v dobré.
Ptám se, protože jste na přelomu roku nedal gól 32 zápasů po sobě.
To bylo hodně těžké období, takhle dlouho jsem na gól nikdy nečekal. Měnil jsem kvůli tomu hokejky, rukavice, vyzkoušel jsem snad všechno, co jde.
Kdy se to zlomilo?
Po přechodu do Chicaga. Trenéři mě uklidňovali, ať se nestresuju a radili mi, abych se zaměřil na detaily ve hře a především na defenzivu. Postupem času se všechno zlepšilo, tak doufám, že to přenesu i na mistrovství.
Jste rád za přestup do Chicaga?
Jsem, byl to pro mě impulz, je to něco jiného. I lidi ve městě hokejem mnohem víc žijou než na Floridě.
A jak prožívali sérii play-off s Vancouverem, v níž jste málem otočili stav z 0:3 na zápasy?
Je pravda, že se tohle se povedlo snad pěti týmům v historii NHL. Byli jsme fakt blízko, nikdo nečekal, že vůbec dokážeme vyrovnat na 3:3. Velká škoda, byli jsme hrozně zklamaní.
Z Chicaga přijede na šampionát i váš slovenský spoluhráč Marián Hossa. Stačili jste se hecovat?
Říkali jsme si, že bydlíme na stejným hotelu v Bratislavě, ale žádné hecování neproběhlo. On je skvělý kluk, lepšího jsem nepoznal.