Po povedené sezoně v dresu Slovanu Bratislava se český hráč zalíbil moskevskému Dynamu, které ho před startem ročníku přivedlo jako jednu z hlavních posil. Jenže v novém působišti to nakonec tak růžové nebylo.
„Jednomu člověku jsem se nezalíbil. To se někdy stane, hlavně pak v Rusku,“ mohl konečně odkrýt důvod svého trápení Kašpar. Během probíhající sezony odmítal jakákoli konkrétnější vyjádření. „Ani sám nevím, jak jsem se do takové pozice dostal. Ale hokejové důvody s tím neměly nic společného.“
A kdo že dělal onu zlou krev? Generální manažer Dynama Andrej Safronov, jenž se objevoval i u ruské reprezentace. Před podzimním Světovým pohárem například stavěl sestavu sborné.
„Chtěl po mně, abych se oholil. Což byla úplná blbost,“ vzpomíná jedenatřicetiletý forvard na praktiky, které zavání minulým režimem.
„V Rusku občas věci nedávají logiku. Takže jsem se na to snažil moc nemyslet. Ale jak říkám, bylo to vlastně o jednom člověku.“
V akci za brankou Lukáš Kašpar z Dynama Moskva.
Hned na začátku sezony se navíc Kašpar potýkal se zdravotními lapáliemi, hrát mu nedovolila angína. „Ale to se může stát komukoliv. Jenže doktoři na mě tlačili, i když jsem ještě nebyl úplně fit.“ V důsledku urychlené rekonvalescence si tak český vousáč přivodil další zranění. „No a začalo se to nabalovat, až bylo všechno v žumpě.“
Tým s Kašparem přestal počítat, vyřadil ho z kádru a poslal do farmářského týmu v Balašice. „Celou tu dobu jsem byl sbalený a čekal, že pojedu zpátky. Jenže Dynamo nechtělo dodržet podmínky, na kterých jsme byli dohodnutí.“ Český reprezentant tak musel přistoupit na snížení platu, aby se mohl do prvního týmu vrátit. „Všichni mi gratulovali, pro mě to však byla prohra.“
Během sporu s klubem byl Kašpar sice členem záložního celku, k zápasům ale nastupovat nesměl. „Dokonce jsem jel s týmem deset hodin na trip do Penzy. I když jsem věděl, že nebudu hrát. Takže jsem si jenom udělal výlet,“ kroutí hlavou mistr světa z roku 2010. Jedinou výhodou pro něj bylo, že je Balašicha předměstím Moskvy. „Takže jsem vlastně bydlel pořád doma.“
Po Novém roce začalo jeho působení v Dynamu nabírat znovu lepší směr. „Dařilo se mně i celé pětce.“ Ovšem v play-off přišel shůry další nevysvětlitelný povel a Kašpar seděl mezi náhradníky. „Bez vysvětlení,“ podivuje se rodák z Mostu.
Kašparův čas na ledě ve vyřazovacích bojích kolísal. Dynamo Moskva nakonec nestačilo ve druhém kole na SKA Petrohrad, tradičního favorita soutěže. „Ale porazit se určitě dají, hodně týmů to dokázalo. Pravda, je to o trochu těžší než u jiných soupeřů,“ směje se Kašpar.
Po moskevské kapitole má jasno: „V Dynamu určitě pokračovat nebudu.“ Kam tedy povedou jeho další kroky? Sám o tom ještě nemá jasno. „Stále o tom přemýšlím. I v KHL je to v každém klubu jiné. Každopádně uvidím, co mi přistane na stůl, a budu se rozhodovat za chodu.“
Chuť si tak bude moct spravit na květnovém světovém šampionátu. O účasti v přípravném kempu neváhal. „Hned, jak mi pan Jandač zavolal, jsem byl odhodlaný se o místo v kádru porvat. Je to pokaždé velká výzva.“
