Převládá dobrý pocit, i když jste v základní části odehrál „jen“ 50 zápasů?
Někteří fanoušci v Česku a lidi, co se motají kolem hokeje, si možná mysleli, že přijdu do Ameriky a spasím NHL, ale takhle to není. Byl to pro mě obrovsky těžký krok. Každý si myslel, že odehraju ve druhé obraně všech 82 zápasů a k tomu celé play-off. Jenže já si od příchodu do Chicaga uvědomil, jak těžké je odehrát tam celou sezonu. Obrovský kus práce je za mnou a ještě obrovský kus práce přede mnou.
Rozkvět Michala KempnéhoPřed pěti lety si ho z Komety vytáhl do Slavie Vladimír Růžička a od té doby míří jen vzhůru. Z Michala Kempného se stal jeden z nejlepších beků v extralize, poté zamířil do ruského Omsku a pravidelně začal nastupovat i v reprezentaci. Má v sobě ofenzivní talent, který se u obránců tolik cení, i proto upoutal pozornost slavného Chicaga. Hraje na druhém mistrovství, v září nechyběl ani na Světovém poháru. |
Co bylo nejtěžší?
Je toho spousta. Třeba jazyk, byť nejsem jediný, kdo přišel do Ameriky s tím, že neuměl anglicky. Nebylo to jednoduché a stále to není úplně ideální, ale dal jsem se na určitou cestu a nebudu ze sebe dělat chudáčka. Přechod z Ruska do Ameriky byl skok. Po životní i po hokejové stránce. Přišel jsem do jiné šatny, mezi jiné spoluhráče, do jiné organizace. Ale už jsem se nějakým způsobem adaptoval.
Jak dlouho vám trvalo, než jste se začal cítit přirozeně?
Ani nevím přesně. Ze začátku člověk kouká, když přijde mezi hráče, jako je Keith, Kane, Seabrook. Byl jsem z toho celý vykulený, ale postupně jsem to přestal vnímat. Nesmí to trvat moc dlouho, protože pak je člověk zbytečně svázaný a není to ono.
Michal Kempný (vlevo) z Chicaga brání Davida Backese z Bostonu.
Co bylo horší: předvést se mezi takovými hráči, nebo přesvědčit vyprodanou arénu?
Amerika je specifická tím, že člověk musí dělat úplně všechno naplno, pokud chce uspět. Neexistuje, abyste něco vypustil třeba jen v posilovně, protože pak nehrajete nebo půjdete na farmu. Musíte být neustále ve střehu. Od prvních přípravných zápasů jsem se snažil odvést maximální práci pro tým. Nakonec jsem se prosadil, za to jsem velmi rád.
Asi to těžko můžete posoudit, protože jste v NHL v jiném týmu nehrál, ale přece jenom: Je tlak v Chicagu specifičtější?
Těžko říct. Chicago je obrovská a skvělá organizace. Mají všechno propracované, skauting, zázemí, všechno je na vysoké úrovni. Ale opravdu to nemůžu posoudit.
Cítíte, že jste dokázal přesvědčit trenéry?
Doufám. Měli se mnou ze začátku práci a museli mi vysvětlovat spoustu věcí, ale myslím, že jsem se hokejově posunul. Momentálně se řeší smlouva na příští rok a věřím, že i tohle je znamení, že se mnou byli spokojení. Věřím, že se jednání dotáhnou do zdárného konce a budu moct pokračovat v Chicagu.
Těžko budete otevřeně mluvit o svých slabinách, ale na čem byste měl zapracovat, abyste měl v Chicagu pevnou pozici?
Myslím, že mám rezervy v tom, že při střele často trefuju prvního hráče před sebou. Takové to manévrování s pukem na modré čáře, schopnost být flexibilní, mobilní. Na tomhle chci hodně zapracovat, tohle chci zlepšit.
V NHL je to těžší, protože je tam na střelbu ještě méně času, viďte?
Jo, samozřejmě je tam všechno rychlejší. To bylo vidět i v zápase s Kanadou. Oni strašně dobře blokují střely a je hrozně těžké propálit puk na bránu. Chci se na to zaměřit a vypilovat to.
Pomůže v tom i účast na MS, kde si prodlužujete sezonu a nabíráte sebevědomí?
Nechci říkat, že jsem předvídal, že s Chicagem vypadneme v prvním kole Stanley Cupu, to určitě ne, protože jsme chtěli jít hodně daleko. Ale když už jsme vypadli, tak jsem vůbec neváhal. Chtěl jsem hrát, měl jsem obrovskou chuť. Mám rád, když trávím na ledě hodně času, což na mistrovství platí. Užívám si to.
Vypadá to, že vás v Chicagu nechtějí odstavit po pár neúspěších. Cítíte důvěru?
Toho si obrovsky vážím. Když už mě chtěli, tak jsem šanci dostal. Dostal jsem ji hned od začátku sezony a hrál pravidelně. Jsem rád, že to takhle dopadlo.
Dokážete vysvětlit, proč si vybrali zrovna vás, když je tam spousta dalších hráčů, kteří čekají na šanci? Proč zrovna o vás řekli: Tomuhle bekovi dáme šanci!
Chicago je známé tím, že nemá moc místa pod platovým stropem. Hledají takové hráče jako já, kteří už mají něco odehráno, hráli v Rusku, na mistrovství světa a nejlíp i na Světovém poháru, což jsem splňoval. Jsem rád, že jsem se jim typově hodil a líbil. Mají rádi bruslivé obránce s rozehrávkou. Jsem rád, že to takhle dopadlo.
