Trenér Alois Hadamczik dal Tona s Markem dohromady ve Spartě v roce 2003. Skvěle jim to klapalo, než Marek odešel v roce 2006 do Ruska. Příští rok se měli znovu sejít v jednom klubu spolu...
Bylo těžké vstát a jít na trénink?
Pro všechny je to tragédie, pro Spartu o to větší, že tady máme dva bratry Karla Rachůnka, který zahynul. Navíc Honza Marek pro mě byl jeden z nejbližších lidí, celé odpoledne i večer jsem té informaci nemohl uvěřit. Všechno se mi vybavilo, všechny nejdůvěrnější věci, které se mnou Honza řešil.
Kdy jste spolu mluvili naposledy?
Poslední dobou jsme spolu mluvili každý druhý den. Naposledy v sobotu, chtěl popřát synovi k devátým narozeninám. Říkal mi, že ho čeká těžký měsíc a půl bez rodiny v Jaroslavli. Nikdo nemůžeme vědět, jak to máme nahoře napsané. Samozřejmě jsem si říkal, že jsem na Honzu mohl tlačit víc, snažili jsme se vidět všechny ty důvody, aby tady mohl zůstat s námi. Vůbec nevím, jak tohle všechno dopadne, takovouhle katastrofu v historii sportu nepamatujeme.
Bavili jste se spolu na téma létání, ze kterého měl Marek panický strach?
Několikrát! Ale to je spíš otázka pro všechny, co v Rusku ještě hrají, ohledně provozu těch letadel. Ne nadarmo jsem několikrát říkal, že se něco začne dít, až se nějaká katastrofa stane. Mrzí mě, že na tyhle slova došlo. Je hrozné dneska trénovat, pořád se mi tyhle myšlenky vybavují. Ale je to naše práce. V pátek nás čeká příprava s Libercem, ale momentálně bych určitě nebyl připravený hrát, ať si o mně myslí každý, co chce, že jsem nějaká bábovka.
Kdybyste někdy dostal nabídku z KHL, vzal byste ji po těchto událostech?
Měl jsem od Jaroslavle minulou sezonu nabídku, nakonec se rozhodla pro Demitru. I to mi proběhlo hlavou... Já už mám svůj věk, takže se tím nezabývám. Teď ovšem nejen Češi, ale i zahraniční hráči budou hodně přemýšlet nad tím, jestli tam mají jít. Na to, kolik se tam točí peněz, nejsou podmínky adekvátní.
Nepřemýšlíte o tom, jak pomoci Markově manželce Lucii?
Karel Pilař, obránce Popradu, se sebral a odjel za ní, byl jí nejblíž, poté, co se rozešel s přítelkyní, byl pořád u nich v rodině. Když ještě neměli dítě, tak byl jako jejich syn. Naše rodiny se zase tolik nestýkaly.
