Zároveň hokej dál sleduje. Přemýšlel, že se z jihu Francie přijede na pár zápasů podívat, ale tuší, že bude po víkendu dolámaný. „Fakt se mi líbí, jak nároďák hraje. Za poslední dva roky šel dopředu,“ říká čtyřiatřicetiletý Průcha, který žije v Miami.
Jak jste se k jet surfům dostal?
Vždy mě bavily prkýnkářské sporty jako snowboarding, surfing, windsurfing. Jet surfy jsem před třemi lety viděl v Praze, pak na jedné show v Miami. Když jsem zjistil, že tu mají obchod, který vedou Češi, hned jsem to zkusil. Po prvním testu jsem věděl, že ho musím mít.
To je k závodění pořád daleko.
Ano, ale měl jsem v Miami dost času na trénování. A taky vím, že jelikož je to nový sport, ostatní mají náskok čtyři pět let. Nebudu hned vyhrávat, ale věřím, že budu konkurenceschopný, abych si s nimi zazávodil. Že mi čtyři měsíce intenzivního tréninku budou stačit. Jestli je to pravda, teprve zjistím.
Pomohlo v tréninku, že jste hokejista, který je zvyklý na dril?
Stoprocentně. Nezdá se to, ale po dvou třech minutách na jet surfu vás pekelně bolí nohy. Jste pořád ve dřepu, vyrovnáváte nerovnosti vln, zatáčky. Není to tak, že se zvednete z postele a jedete si zajet mistrovství světa v jet surfu. Zároveň to byl pro mě důvod dál dřít.
Dřina vám chyběla?
Když jsem přestal hrát hokej, dál jsem trénoval. Tělo nemůže přestat se sportem ze dne na den. Chodil jsem do posilovny a měl kondici, jako když jsem byl hráč. Ale cvičit bez nějakého důvodu není nic moc. Takhle jsem věděl, proč ráno vstát.
Mistrem světa v tomto sportu je motocyklista Jakub Kornfeil. Úspěšný je i akrobatický pilot Martin Šonka. Prosil jste o rady?
Ještě ne. Ale koukal jsem na jejich videa, která jsou na YouTube. Zatím se učím z nich.
Vyrazíte pak do Paříže na hokej?
Přemýšlel jsem o tom, ale šíleně bojuji s časovým posunem. Myslím, že po třech dnech na jet surfu budu unavený a nebudu mít chuť zajet si na hokej do Paříže. Se spánkem trpím. V noci ponocuju, přes den se mi chce hrozně spát.
U reprezentace je manažerem váš kamarád Martin Ručinský. Lákal jste ho v Miami na surf?
Lákal, Martin to chtěl zkusit, ale podepsal smlouvu s nároďákem a vůbec neměl čas. I Petr Nedvěd se na to párkrát postavil, ale moc ho to nechytlo, takže se do toho nehrne.
Když přijde květen, v televizi je hokejové mistrovství světa. Vzpomínáte hodně, jak jste sám na šampionátech hrál?
Nedělám teď nic jiného, než že koukám na hokej. Tedy pokud to nejsou zápasy úplných outsiderů. Poslední dva roky hokej všeobecně udělal velký krok dopředu. Je zábavný na dívání, hraje se útočně. Baví mě to čím dál víc, koukat na něj v televizi je radost. Ale že bych vzpomínal... To ne, já se do minulosti nevracím.
Vaši spoluhráči Ručinský, Špaček teď reprezentaci pomáhají.
Je velký posun, když to dělají takoví kluci. Jsem přesvědčený, že hokeji rozumějí, a myslím, že je to na hře vidět. I náš nároďák teď hraje koukatelný a pěkný hokej. Měli sice horší půlku proti Finům, ale kdo zná hokej, ví, proč to bylo. Měli dva těžké zápasy ve dvou dnech, pak den volna a třetí zápas bývá na fyzičku nejtěžší. Myslím, že byli unavení. Ale fakt se mi líbí, jak hrají.
SUPERMAN SLAVÍ. Český hokejista Petr Průcha napodobuje gesto komiksového hrdiny a spěchá jásat po svém gólu v zápase o bronz.
Na Floridě hokej sledujete?
Play-off NHL sleduji každý večer. Když na sebe navazují duely z východu a západu, mám celovečerní hokejové kino. Teď v Evropě, když vím, že už nemá cenu se snažit o usnutí, pustím televizi taky. Loni jsem byl párkrát na Panthers, letos ne. Ale kdyby Florida postoupila do play-off, zajel bych tam.
Ještě k jet surfům. Jak moc se vám líbí, že jde o český vynález?
To je další super věc. Jsou to celosvětové závody, ale víc jak polovina jezdců je českých. Je skvělé, že to vymyslel Čech (Martin Šula). Jeden závod se jede i v Praze, v nádherné lokalitě mezi Národním divadlem a Karlovým mostem. Tam jsem se loni definitivně rozhodl, že budu závodit.
