Ačkoliv neodehráli ani polovinu šampionátu, mají největší zásluhu na světovém titulu právě oni. "Byli to naši klíčoví hráči," přiznal kapitán Staffan Kronwall.
"Hráli neuvěřitelně," chválil dvojčata zase útočník Gabriel Landeskog. "Byl to pro nás klíčový okamžik, když přijeli. Oni nás tlačili dál a dál celým turnajem, až ke zlatu."
Bratři Sedinové přijeli po vyřazení svého Vancouveru v NHL posílit národní tým do Stockholmu a okamžitě povzbudili malátný celek. Švédsko od té chvíle ani jednou neprohrálo. "Všichni věděli, co mají dělat a my jsme byli jen součástí toho fungujícího celku," říkal skromně Daniel Sedin.
Jenže i sami Švýcaři před finále varovali: "Pozor, je to úplně jiný tým než ve skupině. Mají bratry Sedinovy." A stejně je neuhlídali.
Henrik Sedin se trefil dvakrát a jednou asistoval, Daniel se sice do statistik nezapsal, ale svou aktivitou výrazně pomohl k prvnímu bratrovu gólu.
Švýcaři nestíhali pokrýt jejich přihrávky naslepo, těžko předvídali, co zase vymyslí. "Oni přesně vědí, co je nejlepší udělat," tvrdí Landeskog. "Hrají spolu tak dlouho, že vědí, kam se zrovna postaví ten druhý. Patří k nejlepším hokejistům na světě."
V hale Globen stihli odehrát pouze čtyři utkání, přesto pořadatelé oba dva vybrali mezi nejlepší trojku z kádru nových mistrů světa. Henrik zakončil turnaj s famózní bilancí devíti bodů a dostal se do All-star výběru, Daniel nasbíral jen o tři méně.
Když si pak obě dvojčata nasadila zlaté helmy, které měli Švédové připravené na střídačce, byli téměř k nerozeznání.
"Je to neuvěřitelný pocit," radoval se po triumfu Henrik, jehož prozradilo číslo na dresu. "Je to úspěch, na který mnoho hokejistů nikdy nemá šanci dosáhnout. Sen každého malého hokejisty." Daniel o chvíli o později mluvil málem úplně stejně. "Neuvěřitelné," usmíval se. "Vyhrát na domácím mistrovství, to je opravdu velké."
