Pro mě nejkrásnější MS. Dokonce jsem ho prožíval víc než Nagano, kde jsem si celou dobu myslel, že už vypadneme :-) Neberte to zle...

Ale nejvíc ze všech jsem si tenkrát vážil Bukače. Pro mě trenér číslo jedna za celou dobu, co se hokejem bavím. Měl vizi, systém, o kterém věděl, že našim hráčům sedí, a s tím týmem tehdy nepřijel do Vídně jen tak - držel je spolu už od září. Díky za ty krásný zážitky!

Na Vídeň v roce 1996 vzpomínám moc rád. V souvislosti s finálovým zápasem proti Kanadě se mi nevybaví Klaus a Philipp (tehdejší ministr už nevím čeho, ale ještě před tím to byl předseda SSM na VŠE), ale že jsem šel necelou hodinu po konci utkání Starou Prahou. Na Staromáku bylo pusto a prázdno, pod koněm na Václaváku nesměle slavilo asi pětadvacet nebo třicet nadšenců s několika státními vlajkami. Za dohledu pár policistů, kteří dohlíželi, aby příliš nehlučeli.

Gudas, Žemlička, Hosták, Ščerban, Janecký, Doležal, Hrbek... to byli hokejisti, kteří byli tehdy nepostradatelní a najednou v repre nebyli. Pamatuju si, že jsme to tehdy strašně řešili, jestli se trenér zbláznil, nominovat spoustu neznámých hráčů... ale jak se ukázalo, byl to dobrý tah.

Nemyslím si, že by všechna jména, která jste uvedl byla v roce 96 všeobecně považována za nepostradatelná pro národní tým. Po neúspěšném roce 94, kdy národní tým vypadl ve čtvrtfinále na ZOH v Lillahammeru i na MS v Itálii vystřídal doktor Bukač Hlinku a tím skončila jedna etapa. Bukač dával jasně najevo, že chce zabudovat novou generaci pro další roky a s některými staršími hráči přestal počítat. Janecký a Doležal (ten mám pocit, že po velkém zklamání po MS 94 sám s reprezentací skončil) skončili rokem 94. Ščerban a Hosták rokem 95. Hrbkova sláva pominula v roce 93. Na podzim odešel do Německa a za půldruhého roku se vrátil úplně tuctový hráč, který v sezóně 95/96 nedal ve Spartě ani deset gólů. Do dneška nechápu kam se ten skvělý Hrbek z MS 92 v Praze a z play-off posledního ročníku federální extraligy a MS v Německu o rok později ztratil. Gudas také po roce 93/94 začal velmi rychle uvadat. Sezónu 95/96 strávil z větší části v Brně a byl národnímu týmu hodně vzdálen. Zbývá Žemlička, který by pravděpodobně v nominaci nechyběl, kdyby ten rok nemarodil s komplikovaným zápalem plic. On se na MS, jako jediný z Vámi jmenovaných, dostal ještě v roce 97 a dokonce v roce 2000 ho přemlouval Augusta, aby pomohl reprezentaci v Petrohradu.

Pozor, to je Paul Kariya! Kadlec ho marně stíhá... Kariya! Výborně Romane!

Green si znovu zajel za Bonkem a pěkně od plic mu řekl, co si myslí.

Stavjana nebyl jedinym hrajicim pametnikem zlate Prahy 1985, ve Vídni byl preci jeste Miloslav Horava

Nebyl.

No Robe parádní článek a pěkné vzpomínání, na žádný detail si nezapomněl-opět. S tím Klausem, to fakt vidím, jak kdyby to bylo nedávno. Průjezd Jihlavou

Byl to pěkný rok. Zlato z MS, stříbro z Eura 96, povedená olympiáda. Akorát Světový pohár to poněkud zkazil.

Tak minulost máme zlatou. Ale budoucnost jde nějak do hněda...

1996 krásný rok pro fanouška

Pěknej článek, hezky jsem si zavzpomínal. Díky

Tehdy byla čest reprezentovat, dnes se hráči musí přemlouvat, aby se uráčili přijet. Protože jakmile člověk přičuchne k velkým penězům, už nevidí nic jiného než ty peníze