„Nevím, jestli to tak mají i ostatní gólmani, ale pro mě není úplně nejlepší, když musím nastoupit do rozjetého zápasu,“ říkal Furch po zápase s Kanadou v O2 areně, v němž inkasoval jednou z osmi střel, ale ve třetí části vytáhl několik parádních zákroků.
Jak jste neobvyklou situaci řešil?
Domluvil jsem se s trenéry, že na druhou třetinu ani nepůjdu na střídačku. V klidu jsem se protáhl a rozcvičil. Hráli jsme proti Kanadě, jednomu z nejlepších mužstev na světě. Kanada je vždycky silná. I kdyby jí odřeklo „x“ hráčů, stejně dokáže poskládat tým, co bude na mistrovství bojovat o první místo. Byl to pěkný zápas, vytvořili jsme si i nějaké šance, ale nepodařilo se nám je proměnit. Výsledek 0:3 trošku mrzí.
Kdy jste se v brance uklidnil?
Po konci druhé třetiny, když se mi ji podařilo dochytat bez gólu. Kanada až tolik nestřílela, ale když už si vypracovala šanci, byla nebezpečná.
V první třetině jste si mohl kanadské hráče omrknout. Využil jste toho?
Koukal jsem se na ně, ale i když jsem měl možnost sledovat McDavida, stejně pak ujel a dal mi gól. Je to vycházející hvězda, má šikovné ruce.
On na vás asi nezapomene, když vám dal 1. gól v reprezentaci?
No, byl bych radši, aby vzpomínal tak, že mi ten gól nedal.
Věděl jste, že na vás najíždí on?
Nevěděl jsem to. Trošku si nechal puk za sebou a já mu ho chtěl vypíchnout. Možná si na to schválně počkal, a jak jsem šel vyrážečkou dolů, vystřelil puk nad ní.
Jste rád, že generálka na šampionát proběhla s hodně silným soupeřem?
Jasně. Kdybychom hráli se slabším týmem, mohli bychom si eventuálně zvednout sebevědomí. Ale je lepší třeba i prohrát s top soupeřem a zjistit slabiny.
Ve třetí třetině jste chytil několik velkých kanadských šancí. Užil jste si potlesk O2 areny?
Bylo to moc příjemné. Zvlášť když byla hala vyprodaná.
