Takže problémy s vízy jste měl i tady v Moskvě?
Dvě a půl hodiny jsem čekal, než mi vyřídí víza, takže jsem se dostal na hotel později. Akorát jsem si odhodil věci a šel jsem na zimák.
Je to lepší, že jste šel rovnou na led?
Musel jsem se trošku probudit a rozjet ty nohy. Od doby, co jsme vypadli, jsem nebyl na ledě. Musím si trochu osahat větší kluziště, takže je super, že jsem si mohl před zápasem zabruslit. Ale na širokém ledě jsem jako malý hrál, takže vím, jak to chodí.
Jak jste se cítil fyzicky?
První dvě cvičení trvalo, než se mi rozjely nohy. Jinak jsem se cítil v pohodě.
A psychicky? Člověku nepřidá, když se trmácí tak dlouho přes půl světa, a ještě má problémy s vízy.
Zas tak složité to nebylo, jenom jsem dlouho čekal. Horší bylo vypořádat se s prohrou v play-off.
Spíš jste čekali, že sedmý zápas zvládnete a postoupíte, než že budete reprezentovat?
Doufali jsme, že sérii vyhrajeme. Nepočítali jsme, že prohrajeme tři zápasy doma. To se pak proti tak silnému týmu, jako je St. Louis, jednomu z kandidátů na Stanleyův pohár, těžko vyhrává. V šatně panovalo velké zklamání, měli jsme hodně zkušených hráčů a tušili jsme, že kdybychom postoupili, tak máme šanci to celé vyhrát.
Vedení klubu hned souhlasilo s vaší účastí na šampionátu?
Jo jo, určitě. Generální manažer mi volal, že jestli mám chuť přijet, tak není problém, že mě pustí, jestli chci jet.
Trenér Vladimír Vůjtek s nadsázkou tvrdil, že Aleš Hemský je trochu naštvaný, že se na soupisku nevešel a nepřijel s vámi. Je to tak?
Bavili jsme s o tom, bydlel jsem u něj. Rád by přijel, počítal s tím. Měl nějaké problémy s kyčlí, ale pořád chtěl reprezentovat.
Už jste stihl vstřebat atmosféru mistrovství světa?
Psalo mi hodně kamarádů i rodina, že mi přejí hodně štěstí a že je super, že můžu reprezentovat. Budou to všichni sledovat. Po příletu jsem viděl všude plakáty. Minulý rok jsem se byl podívat na domácí šampionát. Vždycky byl můj sen si tady zahrát. Jsem rád, že tu můžu být.
Opravdu? Někteří členové vaší generace spíš upřednostňují se dostat do NHL.
To není pravda. Když jsem byl malý, tak jsem sledoval každé mistrovství světa a říkal jsem si, že bych rád jednou přijel a hrál za celou zemi. Možná budu trochu nervózní ze začátku, ale po zápase máme ještě pár tréninků, takže věřím, že si zvyknu a všechno bude v pořádku.
Berete tuhle sezonu jako přelomovou?
Jasně. Minulý rok jsem skoro přes půl sezony marodil po operaci ramene, moc jsem toho neodehrál. Ale měl jsem dobrou letní přípravu, od začátku sezony jsem se cítil skvěle. V Dallasu nám to ze začátku šlapalo, já jsem byl párkrát povolaný do prvního týmu a už jsem tam zůstal.
Kdyby se vám dařilo na mistrovství světa, mohl byste si říct o nominaci na Světový pohár. Vnímáte to?
Teď se soustředím na mistrovství světa. Budu se snažit odvést to nejlepší. Co bude dál, uvidíme.