Reprezentační trenér brankářů Jaroš řekl, že tým tu má dvě jedničky a jednu dvojku. To asi jen dokazuje výjimečnou gólmanskou partu, která se na šampionátu sešla, že?
Určitě. Ta parta je fajn, kluci si nehrají na žádné uzavřené blázny a trávíme spolu hodně času. Už před turnajem bylo řečené, že trenér Vůjtek kluky protočí, že každý dostane půlku zápasů. A pak se rozhodne, co bude dál. Já se od nich jen učím. Sleduji je z tribuny, jak chytají a řeší různé situace a snažím se pak dobré věci aplikovat do své hry.
Roste oběma sebevědomí?
U nich je to o tom, že mají za sebou rok v KHL a ten jim hodně pomohl. Dominika (Furcha) to posunulo na jiný level a Francík (Pavel Francouz) byl dobrý vždycky.
Každý gólman chce být jednička, chce chytat. Jak těžké pro ně je, že jejich role jsou totožné?
Znají se delší dobu, byli spolu v mládežnických kategoriích, takže se nemuseli vůbec poznávat. A to je výhoda. Mně byla daná role trojky už před turnajem. Že budu ten tréninkový typ. Ale i to je pocta. Lidi by proto zabíjeli, aby se dostali na takový turnaj jako třetí brankář. Snažím se nasát atmosféru a věřím, že příště se sem podívám v jiné roli.
Jak oběma gólmanům pomáháte?
Je to o tom je hodně podporovat, udělat na tréninku pohodu. Nejdůležitější je nebrat se moc vážně, protože když se berete a ono se pak nedaří, zbytečně se deptáte. Hlavně kluky nestresovat.
Jste překvapený jejich formou?
Celkově týmu a hlavně gólmanům nikdo nevěřil. A to nás namotivovalo, abychom podávali výkony, jaké podáváme. Pak vás o to víc těší, když můžete těm haterům (nepřejícím) říct, že neměli pravdu. Posouvá vás to dál. Slyšel jsem hodně i od okruhu mých známých, že se podívám do brány, jak brankářům nevěřili. A pak je všechny Furch umlčel prvním zápasem.
Přesto se nelze divit pesimismu, když je tým plný nováčků.
Ale právě proto nikdo nemá roli superhvězdy, co odehraje 25 minut za zápas. Tým pracuje jako celek a celek taky vyhrává.
Jak rozdílní vlastně brankáři Furch a Francouz jsou?
Dominik je v životě i na ledě flegmatik, Pavel je v bráně pohyblivější. Víc chytá pozičně.
Trenéři vás nominovali poté, co se omluvil Jakub Kovář. Musel jste měnit plány?
Já slyšel, že se Kubovi má narodit dítě a chápu, že u toho chce být. Já bych chtěl taky. Bylo mi řečeno, jestli chci jet jako trojka. A já hned řekl ano. Musí si tím každý projít, málokomu se povede jako Furchovi, že do toho jako nováček skočí po hlavě a hned je nejlepší brankář mistrovství. Já jdu po malých krůčcích.
Vždycky se v mužstvech traduje, že gólmani jsou - omlouvám se za ten výraz - divní. Tady to moc neplatí, že?
Osobně slýchám, že nejsem typický gólman. Že jsem nejméně divný z gólmanů, co znají. To platí i o klucích. Vážně jsme se tu sešli dobrá parta.
