"Ten zápas bude úplně jiný," varuje Jágr. "Jedna chyba může změnit celý turnaj. Doufám, že si to všichni uvědomují a že to dobře dopadne."
Zatím jste se střetli jen s mužstvy z Evropy. V čem budou Američané hrát jinak?
Kdyby se hrálo na malém hřišti, bylo by to určitě jiné. Je jasné, že zvyknout si během deseti dnů na velký led není jednoduchý. To by měla být trochu naše výhoda.
Vzpomenete si ještě na to ticho, když jste v Praze 2004 podlehli Američanům na nájezdy?
Já jsem o tom moc nepřemýšlel. Pamatuju si, že to pro nás bylo velké překvapení. Mysleli jsme si, že je snadno přehrajeme, a opak byl pravdou. Nakonec jsme jim to vrátili za rok ve Vídni.
Jak jste spokojený s vlastní formou před klíčovým zápasem?
Každý hráč je unavený, to je normální proces. Turnaj je dlouhý, hraje se každý druhý den. Pro všechny je to náročné. Hlavní je psychika. Aby byla na naší straně, aby si člověk věřil.
Cítíte, že v kabině ubývá vtipkování, že se hráči víc soustředí? Už je na mužstvu znát, že jde do tuhého?
Doufám, že ne. My bychom na to vůbec neměli myslet, potřebujeme zůstat uvolnění. Bylo by nejlepší, kdyby nám to lidi nepřipomínali, že je čtvrtfinále a že se může všechno rozhodnout.
Jak jste spokojený se souhrou v útoku Tomáše Plekance?
Pro Tomáše je to tu jiné než na malém hřišti v NHL. Tady se musí víc bruslit a většinou držet puk. Jak ho člověk dá pryč nebo ztratí, je těžké se během jednoho střídání dostat nazpátek. Když už nevidíš možnost na průnik, je lepší vzít to zpátky a najet si znovu. To je rozdíl proti NHL, kde to můžeš nastřelit a šance, že ho pak dostaneš zpátky, je větší.
Mužstvo začala oslabovat zranění. Cítíte to jako velký problém?
Největší škoda je, že se rozpadla lajna Patrika Eliáše, protože to vypadá, že Martin Havlát nebude moct hrát. Dařilo se jim, padalo jim to tam, což je hrozně důležitá věc. Tahle řada dát góly může, ostatní se přidají. Pokud Ondra zachytá tak jako celý šampionát, šance na výhru je velká.
Letošní výběr působí mnohem silněji než loňský vítězný tým. Má tenhle mančaft na zlato?
Tak daleko se nedá přemýšlet. Vždy to je o jednom zápase. Když ho vyhraješ, můžeš přemýšlet dál. Co jsi udělal doteď, je sice hezký, ale nezaručuje, že snadno postoupíš do dalšího kola.
Z toho, jak tohle mužstvo zvedá kredit českého hokeje, však musíte mít radost.
Je pravda, že jsme hráli velice dobře. Projev byl dobrý, všechny lajny byly schopné dát gól. Myslím, že jsme neměli problém s kombinací, s osobními souboji, s rychlostí. Bylo by fajn to přenést do dalšího utkání.
Jste hrdý na to, jak se v posledních dvou letech český tým prezentuje?
Loni jsme měli skvělý tým. Ne tolik talentu, ale mnoho pracantů. Navíc jsme taky měli štěstí. Teď je tu hodně hráčů z NHL, hrajeme krásný hokej. Ale pořád je to o tom jednom zápase.
Přemýšlíte o tom, že tenhle šampionát by mohl být jedním z posledních?
Na to nemyslím. Budu hrát do té doby, dokud z toho budu mít radost. Hokej miluju. Rád se zlepšuju den ode dne. A musím říct, že mám tréninky raději než v minulosti. Neptejte se mě, proč.
A proto stále hrajete tak dobře jako v šestadvaceti letech?
Vždycky jsem dost trénoval, ale v posledních letech jsem to změnil. Trénuju jinak. Hokej miluju, proto mám motivaci. Spousta lidí říkala, že už jsem starý, takže jsem měl chuť jim ukázat, že neměli pravdu. Čas letí, ale je to o tréninku. Když člověk chce trénovat, na věku nezáleží. Mám výhodu v tom, že moje hra nikdy nebyla až tak založená na rychlosti. Protože věkem tu rychlost člověk ztrácí.
V současnosti sílí spekulace ohledně vašeho návratu do NHL...
Myslím, že v ní pořád můžu hrát. Ale mám i dobré nabídky z Ruska, uvidíme.
Váš oblíbený trenér Tom Renney nyní působí v Edmontonu. Neláká vás?
Tam spíš sázejí na mládí. (otáčí se za náhodou kolemjdoucí finskou legendou) Ale možná se tam vrátí Jari Kurri.
