Z rotopedu na Světový pohár
Premiéra, o které je řeč, přijde 8.září v Petrohradu. Právě tady načne tým Josefa Jandače zápasovou přípravu na zářijový Světový pohár v Torontu a Jaškin je z 23 vyvolených to nejpřekvapivější jméno.
Nemá za sebou oslnivou sezonu, v St. Louis strádal, často byl na hraně sestavy a zápasy tak mnohdy sledoval jen v roli náhradníka, co v šatně šlape na rotopedu, aby zůstával v zápřahu. V únoru takhle bez utkání prožil tři týdny v kuse, ze začátku play-off dokonce měsíc.
Pak ho však kouč Hitchcock vytáhl do série proti Dallasu a on hned v prvním mači skóroval. Dost možná klíčový okamžik pro Josefa Jandače, který za tři týdny musel vyřknout sedm zbývajících jmen na soupisce. „Určitě mi to pomohlo. Měsíc jsem nehrál, pak skočil do rozjetého vlaku. Ještě proti Dallasu, který výborně bruslí. Že jsem hned dal gól a naší lajně se dařilo, tak to aspoň nějak napravilo sezonu.“
A pak už přišel 26. květen. Jaškin měl za sebou pár hodin smutku, když se St. Louis vypadl ze Stanley Cupu, jen krok od finále. Vraceli se s týmem ze San Jose, zatímco Jandač v Praze vysvětloval: „Jaškin je v NHL hráč na hraně, ale je to hráč, který bude plnit roli ve čtvrté pětce nebo bude třináctým útočníkem.“
Sám Jaškin dnes vzpomíná: „Hráli jsme play-off a já Světový pohár vypouštěl, takže to bylo příjemné překvapení. A když se to člověk dozví po vyřazení, je to náplast.“
Vzápětí volal otci Alexeji, šestinásobnému mistru ligy z dob neporazitelné éry Vsetína. Slyšel od něj slova o poctě, hrdosti, ale i... „Vždycky první přichází radost a pak práce, takže jsme se hned začali bavit o tom, co a jak. Musím makat. Je to největší turnaj za posledních deset let a všichni budou v plné síle a formě.“
A tak 23letý útočník, který se sice narodil v Omsku, dětství prožil na Valašsku, ale duší je slávista, protože právě v pražském klubu vstoupil do velkého hokeje, teď stojí v holešovické aréně Sparty a má na sobě i její dres. Právě s extraligovým klubem nyní trénuje, na ledě na něj dohlíží sparťanský kouč Jiří Kalous, jinak reprezentační asistent, v hledišti si o něm dělá poznámky sám Josef Jandač.
A když Jaškin mluví po tréninku s novináři, kráčejí kolem něj sparťanští hokejisté a hezky nahlas mu do uší křičí: „Sparta!“ Jaškin se usměje, ukáže na „esko“ na hrudi a řekne: „Je to jen dres.“
Podle pravidel Světového poháru se jednotlivé reprezentace mohou sejít až 4. září, a tak trenéři našli většině hráčů dočasný azyl. „Ale moje příprava se moc neliší od té loňské, jen je o dva měsíce kratší, protože jsme hráli déle. Nijak mi to nevadí, cítím se dobře.“
Nový kontrakt od St. Louis
Ač minulá sezona byla všelijaká, zdá se, že vlastně měla pro Jaškina šťastnou tečku. A to nejen kvůli Světovému poháru, ale i proto, že v St. Louis podepsal smlouvu na další dva roky.
„Je to takové uspokojení, protože se sezona tolik nepovedla. Na to, jaká byla, jsem dostal slušný kontrakt (milion dolarů na rok). Teď budu mít dva roky klid a vím, na čem jsem. Budu se snažit, protože musím odehrát super dvě sezony, abych pak dostal další smlouvu.“
Pomoci mu má právě i sledovaný turnaj v Kanadě. Kdyby byl Rus, těžko se probije do sestavy, úzký výběr Čechů mu však dveře otevřel. A on ví: „Pro všechny hráče, kteří tam budou, to bude mnohem lepší příprava než jakákoliv jiná, která by mohla být. Zápasy čekám úplně na krev. Odehrajeme minimálně šest utkání, tři v přípravě, tři ve skupině. Ti hráči budou určitě lépe rozehraní a připraví mě tak, že pak nemusím hrát žádné přípravné zápasy před sezonou NHL.“
