Kdo byl váš nejoblíbenější komentátor?
Samozřejmě jsem vyrůstal na Buly, takže těžko vymažu z hlavy pány Zárubu, Dusíka, Vichnara. Jako kluk jsem sedával u televize a s „nimi“ koukal na hokej. A v zámoří mě zaujal Don Cherry. Je to ikona Kanady, má veselejší outfit i hokejový projev. Lidi v Kanadě mi vyprávěli, jak na něm vyrůstali. Že v sobotu neexistuje nic jiného než zapnout televizi a dívat se na Hockey Night in Canada.
Dále čtěte |
A napadlo vás, že jednou taky budete komentovat?
Kdepak, nikdy mě to nelákalo. Ale chtěl jsem u hokeje zůstat a trénování bych musel vystudovat. K tomu nebyla chuť, ani si na to netroufám. Není jednoduché hokej hrát a pak ho ještě předávat dál. Ale tohle je pro mě výzva.
Co jiní televizní experti? Učil jste se od nich?
Ne, jsem znamením Ryba, takže skočím do vody a ono to půjde. O2 TV chce jít uvolněnějším směrem, takže to bude pro nás jednodušší, abychom byli sami sebou. Snad budou mít lidi se slovníkem hokejistů strpení. Ale musím se aspoň trošku připravit - teď jsem si četl novinky v pravidlech a překvapilo mě, že nebudou uznány góly po natočení brusle. To je podle mého názoru největší kravina.
Zkoušíte doma mluvit nanečisto?
Ne, ani ledě jsem podle not jezdit neuměl a mimo led mi to taky nikdy nešlo. Proto nedokážu popsat, jak jsem hrál sám. Žiju momentem.
Budete jako expert pozitivní, nebo přidáte kritický pohled?
Žiju pozitivně a kritizovat hráče není to nejlepší. Na ledě to není jednoduché, zatímco v televizi si to člověk zastaví, přepne, přetočí. Takže pozitiva tam musí být. Hráč přece jedná v rychlosti. Když uvidím chybu, kterou jsem dělal i já, tak to okomentuji. Ale negativní nebudu.