O tom, že si jednou zahraje čtvrtfinále hokejového šampionátu, vždycky snil. Splnilo se mu to, nastoupil proti americkým talentům, dokonce dal gól.
V první třetině ujel soupeři, byl faulován a při trestném střílení oklamal brankáře Kinkaida. „Byl jsem rád, že se mi to povedlo,“ řekl Zohorna.
Jenže tým USA vyrovnal, úspěšně se bránil a v prodloužení mohl rozhodnout. To když český útočník si u mantinelu vyšlápl na jednoho z Američanů a za napadení putoval na trestnou lavici.
„Necítil jsem se dobře. Věděl jsem, že jsem udělal obrovskou chybu, která nám mohla ukončit zápas i turnaj. Na trestné lavici jsem si nadával a pak jenom držel palce, aby to kluci ubránili,“ líčil své pocity pracant z Chabarovsku.
A pak nastala chvíle, která měla učinit z „bezejmenného“ hokejisty hrdinu fanoušků. Při rozstřelu se rozjel k poslednímu nájezdu, věřil si, že bude znovu úspěšný. Musel dát, leč také on Kinkaida, „Ďábla“ z New Jersey, vymítal neúspěšně.
„Moc nechybělo, ale na to se nehraje,“ řekl Zohorna a přemýšlel, kde udělal chybu: „Kličku jsem udělal moc pozdě. Brankář už tam měl připravený beton a já jsem ho trefil. Kdybych se ke kličce rozhodl o sekundu dřív nebo dostal puk víc do strany, možná bych ho zvedl nahoru. Asi bych to provedl zas úplně stejně.“
Také havlíčkobrodského odchovance mrzelo, že český tým plný nováčků končí bez úspěchu, přestože ovládl moskevskou skupinu a ani jeden z osmi zápasů neprohrál v základní hrací době.
„Byli jsme skvělá parta, všichni jsme tu hráli s velkým sebevědomím a klapalo to. Bylo by super, kdyby se někdo z nás teď po mistrovství dočkal nějakého skvělého angažmá,“ přeje si Zohorna, jehož bratr Hynek hraje v brněnské Kometě.
„Momentálně mám hořké pocity, není to příjemné. Ale na šampionát budu vzpomínat jako na svůj životní úspěch. O účasti jsem snil celý život a jsem rád, že se mi to povedlo.“
Tak třeba příště bude Zohornova pohádka mít veselejší konec.
