Hokejisté Popradu procestovali v nováčkovské sezoně KHL Ruskou federaci od východu na západ. Od asijského Chabarovsku po bohatý Petrohrad. A zažili už leccos.
Na posledním výjezdu vystřídali tři zcela odlišná místa. V Čechově, menším městečku nedaleko Moskvy, se ubytovali v proskleném hotelu Olympijskaja.
Čechov, sídlo hokejových rváčů |
Scházeli se ve vymrzlém lobby, kde se snažili zachytit signál věčně nefunkčního bezdrátového připojení k internetu.
"Is it working?" ptali se neustále švédští krajánci Lunberg, Fabricius a Hellström. "Zase to nejde," bručel si kapitán týmu Bartečko.
Mezi nimi se procházel vysoký svalovec černé pleti a jeho ruští kolegové. Boxeři těžké váhy, kteří v Čechově trénovali na základně šampiona Alexandra Povětkina, taktéž bydleli v jednom z nejlepších místních hotelů.
"Při výběru ubytování vycházím ze zkušeností ruské firmy, která to následně zajišťuje, " vypráví Jaroslav Zídek, jenž má v klubu na starosti veškerou logistiku. "Doporučuje nám ten lepší průměr," doplňuje.
I ten je však v Rusku mnohdy velmi slabý...
S bagáží pomáhají mladí hokejisté
Po vítězném utkání proti Viťazu hned popradští hokejisté nasedají do autobusu a vyráží zpátky na moskevské letiště Šeremetěvo. Bagáž spolu s kustody vláčí mladí hráči. Talentovaní Mráz, Matai nebo Sekáč. Každý si navíc ještě nese svou tašku s výstrojí.
Do Čerepovce vlakem?Hokejisté Popradu málem museli z Moskvy do pět set kilometrů vzdáleného Čerepovce cestovat vlakem. Na letišti totiž odmítli nechat přistát jejich Boeing 737. Nakonec se však povedlo povolení vyjednat a místo jedenácti hodin na železnici tak trvala cesta na sever Ruska několik desítek minut. |
Jaký rozdíl oproti komfortu NHL, kde se servisní týmy postarají o vše... Hráčům v zámoří stačí jen vystoupit a za pár minut nastoupit na palubu letadla či otevřít dveře hotelu.
Popradští místo toho musejí procházet únavnými kontrolami, v dvacetistupňovém mrazu čekat, až budou moci vstoupit přes bezpečností rám dovnitř, do tepla.
A ještě pak projít tou hlavní kontrolou, při níž je nutné zout i boty. Přitom se jedná pouze o krátký, vnitrostátní let do Čerepovce a HC Lev si na celý rok zajistil letadlo českých aerolinií.
Ubytovna nebo hotel? Gastinica Lenigrad
Na palubě prostorného boeingu si hráči alespoň chvíli odpočinou. Za padesát minut si stihnou sníst teplou večeři, popovídat s letuškami, které jsou na venkovních stadionech často jedinými fanoušky.
Už za chvíli ale musí vstát. Znovu se shánějí po zavazadlech a nakládají je do dalšího autobusu. Ten po čtvrté ráno místního času zastaví před šedým, zchátralým panelovým domem. Tedy, vlastně hotelem... U vstupních dveří mírně září černý nápis Leningrad.
"My jsme z jednání věděli, že jsou tři nebo čtyři riziková města, kde ubytování nebude na obvyklé úrovni. Mezi ně patřil jak Čerepovec, tak i Čechov," říká Zídek. "Já si ale myslím, že je rozhodující, aby hotel měl kvalitní kuchyni a bylo tam teplo a čisto. A to se splnilo," dodává.
Nikdo si nestěžuje, nikdo nereptá. Pokusy o připojení k internetu hokejová výprava opět rychle vzdala. Trenér Rulík ještě udílí pokyny, upozorňuje, aby si hráči nepřeřizovali hodinky a stále se řídili podle slovenského pásma. Večer trénink, další den zápas.
Konečně, civilizace
Návrat do Moskvy je jako vysvobození. Luxusní Holiday Inn v Sokolnikách leží deset minut chůze od stadionu. Hokejisté využívají nabídky rušného města a přes štiplavou zimu vyráží i ven. Někteří si skočí na kávu, jiní si prohlédnou okolí.
"Podmínky v Moskvě jsou jasně nejlepší," potvrzuje Zídek. "Dynamo, CSKA i Spartak spolupracují s řetězci hotelů a tady je to opravdu na vysoké úrovni."
Kontinentální liga se snaží přiblížit věhlasu NHL. Hokejově je možná připravena, zázemím a službami pro týmy i fanoušky však stále výrazně zaostává.
