Superstřelec Buffala, který za jednu sezonu NHL umí nasázet i 43 gólů, rozhodně neměl kariéru narýsovanou a v hokejovém světě mohl skončit kdovíkde. Možná by hrál extraligu a válel v reprezentačním dresu vedle Jágra s jmenovkou Vaněk.
Jenže jeho rodinu svedla cesta jinam. Tatínek Zdeněk, původem z Hradce Králové, a slovenská maminka Jarmila emigrovali v roce 1982 do Rakouska a po dvou letech se jim ve Štýrském Hradci narodil malý Tomáš. Thomas Vanek.
Do Čech se už devětadvacetiletý hokejista vrací jen zřídka, nejčastěji za svou babičkou, která mu navaří jeho oblíbenou svíčkovou s knedlíky. "Má se dobře, děkuju," odpovídá na dotaz v češtině, kterou pravidelně mluvil ještě jako dítě.
Rakušané pojedou do SočiAlespoň jeden sen si Thomas Vanek splní i v rakouské reprezentaci. Zahraje si na olympijských hrách v Soči, kam Rakušané v únoru překvapivě postoupili na úkor Německa. "Sledoval jsem kluky na internetu. Moc se na olympiádu těším," říká Vanek, jenž měl v době olympijské kvalifikace povinnosti v Buffalu, a nemohl proto týmu pomoci. "Naštěstí to zvládli i beze mě, takže nemusím mít výčitky." |
Mnohem lépe se však dorozumí německy anebo ještě raději anglicky. Už ve čtrnácti totiž odešel za hokejem do Spojených států a z univerzity v Minnesotě se postupně prokousal až do nejslavnější ligy světa.
Sláva ho brzy dostihla i v rodném Rakousku, kam v létě často jezdí na dovolenou. Ačkoliv země nepatří mezi hokejové bašty, jméno Vanek už tam zaznamenal každý sportovní fanda. Stal se celebritou a hodně zpopularizoval lední hokej.
I proto, kdykoliv má možnost reprezentovat, neodmítne. Přestože musí zapadnout do týmu, který svými dovednostmi výrazně převyšuje, a motivovat se mimo jiné k duelům proti Japoncům, Estoncům nebo Chorvatům.
"Někteří hráči ukazují, že na to mají, někteří mají problémy. Ale všichni hrají naplno a to je důležité," povzbuzuje své mužstvo, které tento rok válčí mezi elitou v Helsinkách a dokonce dosáhlo na překvapivé vítězství proti Lotyšsku.
Předtím Rakušané ztratili dvoubrankové vedení a podlehli Spojeným státům 3:6, poté nestačili na Francii poměrem 1:4. Tým poslední roky pendluje mezi elitní skupinou a první divizí šampionátu a o záchranu musí bojovat i letos.
Jeho lídr však z nekonečných neúspěchů frustrovaný není. "Nemám důvod jásat, ale tvrdě makáme a snažíme se. Pro Američany jsme byli těžkým oříškem. To mělo svůj důvod."
Dřív mu přitom nabízeli americký pas a vzhledem k příbuzenstvu mohl hrát za Českou republiku nebo Slovensko. Vanek ovšem vyrostl v hrdého Rakušana, který má rád svou zemi, ačkoliv pod její vlajkou nikdy neoslaví žádný mezinárodní úspěch. "Vím, že si o zlato asi nikdy nezahraju," krčí rameny. "Ale nevadí mi to."
