Jako hokejový profík by touhle dobou mohl bojovat o Stanley Cup. Anebo relaxovat po vysilující sezoně v NHL.
Jenže Johan Franzén nepobývá u moře ani doma ve Švédsku, ale ve specializovaném zdravotním centru v Coloradu. Místo manželky Cecilie a jejich dvou synků mu společnost dělají váleční veteráni.
Boj o normální životPohnutý osud hokejového mezka Johana Franzéna   |
Osmatřicetiletý útočník naposledy oblékl dres Detroitu před necelými třemi lety. Lékaři mu diagnostikovali postkomoční syndrom.
„Žít s manželem, který má poškozený mozek, není snadné. Je to jako jízda na horské dráze,“ napsala Franzénova manželka na svém blogu.
Náhlé změny nálad, nesnesitelné migrény, nespavost, ztráta pozornosti nebo paměti.
I takové obtíže provázejí hokejisty po konci kariéry, v níž schytají nespočítané množství úderů do hlavy.
Přibližně stopadesátka bývalých hokejistů podala hromadnou žalobu proti NHL, která hráče před dlouhodobými zdravotními následky nevarovala a nevěnovala jim dostatečnou péči. „Chceme pomoct lidem, kteří potřebují lékařskou pomoc,“ pověděl bývalý útočník Reed Larson pro CBS Minnesota. „Zničilo to hráče i jejich rodiny.“
Není novinkou, že příběhy hokejistů - nezřídka bitkařů a rabiátů - skončily daleko tragičtěji než Franzénův. Blížící se soudní monstrproces o miliony dolarů budí zájem. I proto se na tiskové konferenci před startem finále Stanley Cupu stočila diskuse ke zdraví hokejistů.
Existuje spojitost mezi ranami inkasovanými na ledě a degenerativními mozkovými nemocemi?
Podle komisaře NHL Garyho Bettmana ne. „Není tu nic nového,“ pronesl a jeho zástupce Bill Daly přitakal: „Tohle není komisařův pohled, ale pohled vědců. Nemáme dostatek informací, abychom tyto věci spojili.“
Částečně za pravdu šéfům nejslavnější ligy světa dává loňský výzkum odborníků z Toronta, kteří u bývalých hráčů nenalezli pojítko mezi počtem otřesů a poškozením kognitivních funkcí. Selským argumentem by mohlo být také: Vždyť hokejisté museli vědět, jak tvrdá a nebezpečná bude jejich obživa.
Přesto hokejová honorace tuší, že pochybila. Že ignorovala rizika, nebo je dokonce skrývala. Svědčí o tom série investigativních reportáží stanice TSN. V dokumentu Making of a Royal (volně přeloženo Jak se dělá království) propagující NHL viceprezident pro vztahy s médii Frank Brown například nařídil tvůrcům vymazat některé pasáže o otřesech mozku. Diváci tak neslyšeli slova legendárního Brendana Shanahana: „Koleno, rameno nebo kotník vyléčíte přes léto. Ale hlava? Léto nemusí stačit. A může to mít vliv na zbytek života.“
Další nově zveřejněné výpovědi pořízené v roce 2015 zase ukazují, že majitelé klubů nemají potuchy o CTE (chronické traumatické encefalopatii). „Nevím o tom,“ odvětil majitel Boston Bruins Jeremy Jacobs, přestože právě tuto nemoc odhalili lékaři u amerických fotbalistů v NFL. V následném soudním sporu, podle něhož byl natočen i film s Willem Smithem v hlavní roli (Diagnóza: Šampión), muselo vedení ligy bývalým hráčům vyplatit odškodné 765 milionů dolarů!
O horentní sumu by mohli přijít i hokejoví bossové. „Pokud nevědí, co znamená CTE, je to diletantství,“ tvrdí bývalý právník NFL Jodi Balsam. „Je to byznys, kde se vydělávají desítky milionů dolarů, a je pozoruhodné, že se šéfové nezajímají o lékařství a vědu, což ovlivňuje jejich nejdůležitější majetek - hráče.“
